29

Rozklad na Blízkém východě a globální rizika

NEW YORK – Žádné z dnešních geopolitických rizik není větší než dlouhý oblouk nestability táhnoucí se od Maghrebu až po afghánsko-pákistánskou hranici. Arabské jaro je stále vzdálenější vzpomínkou a nestabilita v tomto oblouku se prohlubuje. Vezmeme-li si tři původní země arabského jara, pak z Libye se stal zkrachovalý stát, Egypt se vrátil k autoritářské vládě a Tunisko ekonomicky i politicky destabilizují teroristické útoky.

Násilí a nestabilita se dnes navíc šíří ze severní Afriky do Afriky subsaharské, přičemž Sahel – jeden z nejchudších a ekologicky nejpoškozenějších regionů světa – vězí ve spárech džihádismu, jenž prosakuje také na východ do Afrického rohu. A kromě Libye zuří občanské války rovněž v Iráku, Sýrii, Jemenu a Somálsku, které stále více připomínají zkrachovalé státy.

Chaos v regionu (který pomohly přiživit Spojené státy a jejich spojenci usilující o změnu režimu v Iráku, Libyi, Sýrii, Egyptě i jinde) podkopává i dříve bezpečné státy. Příliv uprchlíků ze Sýrie a Iráku destabilizuje Jordánsko, Libanon a dnes už i Turecko, jež se pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem stává autoritářskou zemí. A protože konflikt mezi Izraelem a Palestinci zůstává nevyřešený, představují Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu chronickou hrozbu násilných střetů s Izraelem.

V tomto nestálém regionálním prostředí probíhá v Iráku, Sýrii, Jemenu, Bahrajnu a Libanonu obrovská bitva o regionální nadvládu, kterou spolu vedou v zastoupení sunnitská Saúdská Arábie a šíitský Írán. Nedávná jaderná dohoda s Íránem sice může snížit riziko šíření jaderných zbraní, avšak zrušení ekonomických sankcí vůči Íránu poskytne jeho představitelům víc finančních prostředků na podporu šíitských chráněnců. Podíváme-li se dále na východ, pak by se v polozkrachovalé státy mohly proměnit také Afghánistán (kde by se mohl vrátit k moci obrozený Taliban) a Pákistán (kde domácí islamisté představují trvalou bezpečnostní hrozbu).