SANJAY KANOJIA/AFP/Getty Images

Které politiky boje proti chudobě fungují?

VIDŽAJAVADA, Indie – Některé politiky se zdají tak lidumilné, že proti nim téměř nelze nic namítat. Například cílem půjčování malých částek krajně chudým lidem či odepisování jejich dluhů je pomoci těm nejzranitelnějším a oba přístupy se zdají naprosto rozumné. Při pečlivém prověření však vychází najevo, že tyto dobře míněné politiky jsou scestné.

Nevládky, mezinárodní organizace a filantropové před asi deseti lety nadšeně prohlašovali mikroúvěry za kouzelný lék, který skoncuje s krajní chudobou. Organizace spojených národů vyhlásila rok 2005 za Mezinárodní rok mikroúvěrů, a když byla rok nato udělena Nobelova cena míru Muhammadu Yunusovi a bance Gramín, Nobelův výbor označil mikroúvěry za „stále důležitější nástroj v boji proti chudobě“. Humanitární popová hvězda Bono šla ještě dál: „Dej člověku rybu a nají se na den. Dej ženě mikroúvěr a ona, její manžel, děti a širší rodina budou jíst celý život.“

Důkazy pečlivě shromážděné během mnoha let bohužel ukazují, že žádný kouzelný všelék proti chudobě neexistuje – a že rozhodně neexistuje žádná levná, jednoduchá politika, která by nasytila širokou rodinu na celý život. Série pokusů zdůraznila význam nastavení programu mikroúvěrů; v mnoha případech přitom tyto projekty k potírání chudoby jednoduše mnoho nepřispívají. Zřídka bylo zjištěno, že by výrazněji zvýšily průměrné příjmy. Ještě horší je, že přinášejí riziko dalšího zatížení chudých břemenem dluhu.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/ylr1f9I/cs;

Handpicked to read next

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.