1

Věk násilí

PAŘÍŽ – Globální problémy jsou zřídkakdy přímočaré. Pečlivá analýza jejich různých aspektů však obecně vede k určitému pochopení jejich příčin a potažmo i k přiměřeně slibným řešením. Právě možnost tyto problémy pravidelně analyzovat je ostatně tím, co mě na roli komentátora uspokojuje. V poslední době se však slibných řešení stále více nedostává.

Jednoduše řečeno se velká část světa zmítá v konfliktech a je jen malá naděje, že se z nich vymaní. Na Ukrajině jsou násilné střety mezi proruskými separatisty a policií pouze nejnovějším projevem zhoršující se bezpečnostní situace v zemi. Sýrie nadále vězí v brutální občanské válce. A napětí mezi Izraelem a Íránem kvůli íránskému jadernému programu – nemluvě o několik desetiletí trvajícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou – zhoršuje nestabilitu na Blízkém východě, kde se skupina deseti zemí stala největším světovým odbytištěm zbraní a ročně nakoupí víc zbraní než Čína.

V několika afrických státech – v Mali, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a Somálsku – zuří trvalá občanská válka, kvůli níž nemají občané přístup k pitné vodě, natožpak ke školám, nemocnicím a další sociální infrastruktuře. V Nigérii islámské milice Boko Haram – ve skutečnosti glorifikovaná banda zločinců – dělají ostudu proroku Mohamedovi, v jehož jménu unesly více než 200 školaček a prodaly je nebo je využívají jako sexuální otrokyně.

V Asii zase posilování čínské armády a stále asertivnější přístup Číny při prosazování jejích územních nároků v Jihočínském a Východočínském moři – které se překrývají s nároky Japonska, Filipín, Jižní Koreje a Vietnamu – vyvolávají u regionálních sousedů obavy. Situaci nenahrává ani skutečnost, že hospodářský růst Číny, jenž v posledních desetiletích představoval silný impulz pro menší ekonomiky v regionu, zaznamenal podstatné zpomalení.