Ekonom pro dlouhé věky

STANFORD – Stejně jako mnoho dalších lidí jsem se i já poprvé setkal s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Garym Beckerem, jenž tento měsíc zemřel, když jsem četl jeho zásadní práce Lidský kapitál a Ekonomie diskriminace. Od roku 1969, kdy švédská centrální banka začala udílet Nobelovu cenu za ekonomii, získalo toto ocenění několik desítek význačných ekonomů, avšak Becker patří k hrstce těch, kteří zásadně proměnili způsob, jímž ekonomové (a obecněji sociální vědci) přemýšlejí o dlouhé řadě důležitých ekonomických otázek.

Becker byl pozoruhodný tím, že aplikoval své pronikavé postřehy, jež se týkaly zejména ekonomických pobídek, na otázky, které ekonomická analýza povětšinou nedostatečně zkoumala. To zahrnovalo například pohlížení na vzdělání jako na investici, řešení otázky, kdo vydělal a kdo prodělal na diskriminaci, zkoumání, jak rodiny alokují svůj čas, nebo vysvětlování, jak se ženy rozhodují v otázkách svého rodičovství.

Jeho výzkum kterékoliv z těchto otázek mu mohl sám o sobě vysloužit Nobelovu cenu; vztáhnout důležité poznatky na tak širokou paletu oblastí je však vskutku pozoruhodné. Becker si plně zasloužil vzácnou poctu, kterou mu složil jeho dlouholetý učitel a přítel, zesnulý Milton Friedman (jenž sám získal Nobelovu cenu a podobně jako Becker v mnoha oblastech proměnil myšlení ekonomů). Becker byl podle Friedmana „největším sociálním vědcem“, jenž žil a pracoval v uplynulém půlstoletí“.

https://prosyn.org/LD7hK7Ccs