0

Mexická válka z vlastního rozhodnutí

MEXICO CITY – V prosinci před třemi lety si mexický prezident Felipe Calderón oblékl vojenské maskáče, vyhlásil otevřenou válku drogám a vyslal armádu do mexických ulic, vesnic a na silnice. Calderón si tehdy získal širokou podporu, a to jak doma, tak i ze zahraničí. Jeho rozhodnutí se pokládalo za odvážné, dávno potřebné a nezbytné. Předpokládalo se, že se brzy dostaví hmatatelné výsledky.

Administrativa George W. Bushe navíc rychle přislíbila podporu své země – v podobě takzvané Méridské iniciativy podepsané v únoru 2007 – a výzkumy veřejného mínění ukazovaly, že Calderón rázem překonal strasti spojené se svým těsným a zpochybňovaným volebním vítězstvím a získal si důvěru mexického lidu. Dnes však situace vypadá diametrálně odlišně.

Při nedávné debatě vedené mimo jiné s Fareedem Zakariou z  Newsweeku a CNN a s Asou Hutchinsonem, bývalým šéfem amerického Úřadu pro potírání drog, zněla hlavní otázka tak, zda je namístě vinit z mexické drogové války USA. Poukázal jsem na to, že na vině nejsou USA ani Mexiko, nýbrž pouze Calderón. Stejně jako Bushova invaze do Iráku byla také drogová válka v Mexiku válkou z vlastního rozhodnutí. Byla to válka, kterou Calderón neměl vyhlašovat, kterou nelze vyhrát a která páchá v Mexiku obrovské škody.

Dnes tento názor sdílí stále větší počet Mexičanů. Válka se vleče, pozitivní výsledky nejsou na obzoru a násilí v zemi eskaluje. Podle deníku Reforma například 9. prosince zemřelo při přestřelkách mezi policejními a armádními složkami a drogovými kartely 40 lidí. Pouze za letošní rok si válka vyžádá více než 6500 obětí, což překoná bilanci z loňského roku, která byla oproti roku 2007 dvojnásobná.