0

Nový mexický prezident

CAMBRIDGE: S nástupem nového mexického prezidenta Vincenta Foxe do úřadu dne 1. prosince Mexiko oslavuje mnohem víc než jen pouhou změnu na nejvyšším postu země. Poprvé ve své historii se Mexiko přiblížilo čtyřem úspěchům najednou: reálné demokracii, ekonomické prosperitě, sociální soudržnosti a dobrým vztahům se Spojenými státy. Pocity Mexičanů jsou hmatné: jsou to obrovská očekávání, že jejich země unikne svým dosavadním nočním můrám – nestabilitě, korupci a ohromným společenským rozdílům – a stane se dynamickou společností postavenou na silných, charakteristických kulturách, společenském začlenění a rostoucí roli Mexika ve světě.

Jen málo Mexičanů věřilo, že dosavadní vládnoucí strana PRI se po jedenasedmdesáti letech vzdá moci. Když však Fox letos v létě porazil kandidáta strany PRI, stali se Mexičané díky poctivému sčítání hlasů svědky pokojného přechodu moci do nových rukou. Zásluhu na tom do velké míry má odstupující prezident Ernesto Zedillo, poslední v řadě dvanácti prezidentů strany PRI. Zedillo byl během svého funkčního období zastáncem demokratických reforem, takže díky němu proběhly volby a politický přechod hladce.

Zedillo odkazuje ekonomiku v pozoruhodně dobrém stavu – především díky Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), tj. souboru opatření o volném obchodu, jež vzájemně propojují ekonomiky Kanady, Mexika a Spojených států. NAFTA vstoupila v platnost 1. ledna 1994. Ironií osudu upadlo Mexiko později téhož roku do přechodné finanční krize, což byl ovšem důsledek nikoli dohody o volném trhu, nýbrž náhlého převrácení kapitálových toků do Mexika – tedy podobná krize, jaká zasáhla východní Asii o tři roky později. NAFTA se pro Mexiko stala hlavním mechanismem překonávání krize: Mexiko dramaticky znásobilo vývoz do USA a hlavně díky exportu dosáhlo hospodářského oživení.

Hospodářský vztah mezi Mexikem a Spojenými státy je možná nejvýznamnějším světovým příkladem harmonizace bohaté a chudé ekonomiky s cílem vzájemného užitku. V rámci dohody NAFTA a díky ní se americké firmy v hejnech ženou přes hranici s Mexikem, aby tam založily své nové provozy, protože chtějí využít levnější pracovní sílu a tím pádem levnějších výrobních nákladů. V několika posledních letech se Mexiku podařilo ročně přilákat více než 10 miliard dolarů přímých zahraničních investic, především od amerických nadnárodních společností.