0

Machismus po mexicku

Sedíme v restauraci v hlavním městě Mexika a Monica najednou začne cosi usilovně hledat v kabelce. Vytáhne mobilní telefon a kontroluje si zprávy. ,,Děje se něco?" ptám se. ,,Ne, ne, to nic," usměje se, ,,jenom můj manžel. Je celý nesvůj, když volá a já to neberu. Vždycky musím mít zapnutý mobil - aby věděl, kde jsem." ,,Jako že chce o tobě vždycky všechno vědět," pravím a ona se zasměje.

Monika mi trochu rozpačitě vykládá, že Estéban je vlastně docela otevřený, a mně v tu chvíli dochází, že od svých přítelkyň a pacientek slýchám poslední dobou totéž. Mobilní telefon se pro muže stal novým nástrojem, jak kontroloval jejich ženy. Telefonují jim a nutí je, aby byly doma co nejdříve. Machismus se v Mexiku už moc nenosí, ale kontrola je ,,in" pořád.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Dnes už se skoro nevidí, že by muž své ženě nedovolil studovat, pracovat nebo jít během dne ven. Téměř čtyřicet procent žen v aktivním věku chodí do práce, na střední i vysoké školy chodí zhruba stejný počet mužů i žen a průměrný rozdíl ve výdělku mezi muži a ženami, kdy ženy vydělávají přibližně sedmdesát procent mzdy mužů, je srovnatelný s vyspělým světem. Ženy v Mexiku si stále více uvědomují svá práva a požadují rovné zacházení na pracovišti i v politice.

V těchto podmínkách tradiční machismus zmutoval. Dnes už se více spoléhá na psychologický nátlak a kontrolu než na diskriminaci a fyzické omezování. Svým způsobem se machismus dostal do ilegality. Ve vzdělaných vrstvách je v podstatě nepostřehnutelný. Nepostřehnutelný, ale přesto pořád přítomný a hluboce zakořeněný v každodenních zvycích.

Ženy mají sice v mnoha oblastech lidské činnosti rovnoprávnost, ale muži jsou přece jen rovnější. Mexickým ženám například nepatří jejich volný čas. Když jdou ven, když nakupují, nebo se scházejí s přítelkyněmi, pokaždé musí skládat účty. Otcové, bratři, milenci i manželé cítí, že mají právo chtít po ženách, aby jim podrobně líčily svoje každodenní činnosti - ovšem nepřipustí, aby se na to, co dělají oni, někdo vyptával jich. Doma mohou muži v klidu říct: ,,Nech mě, dívám se na televizi." Ženy však ne, protože od těch se čeká, že budou svým mužům a dětem k dispozici ve dne v noci.

Tento dvojí metr je pilířem dnešního machismu. Jistě, vidět je více v soukromí domova než na pracovišti nebo na veřejnosti. Podle průzkumů jsou muži ochotní jít jednou týdně nakoupit nebo se na chvíli postarat o děti, ale odmítají žehlit, šít, krájet zeleninu nebo čistit troubu či záchod, neboť to jsou prý ženské práce. Muži tedy vypomáhají, ale striktně v určených mezích.

Díky této dělbě práce ve všech oblastech života jsou muži i ženy překvapivě neschopní vykonávat úkoly druhého pohlaví. Víme, že existují vzdělaní muži, kteří neumějí uvařit kávu a ženy - odbornice ve svém oboru, které nemají potuchy, jak se vyměňuje pojistka. Muži nerozumí miminkům a ženy se nevyznají v účetních knihách - protože se to od nich ani nečeká. Machismus tak plodí lidi, kteří umějí jen polovinu věcí, které vyžaduje moderní život. Místo aby napomáhal ke zdravému vzájemnému doplňování obou pohlaví, posiluje vzájemnou závislost a vytváří všudypřítomnou neschopnost.

Součástí tohoto problému je hluboce zakořeněná představa, že ženy mají pečovat o potřeby mužů. Od chvíle, kdy se muž narodí, soustřeďuje se kolem něj neustálá péče žen. Od matek, tet, babiček, sester a později přítelkyň, manželek a dcer se očekává, že budou plnit - ba dokonce předvídat - každé mužovo přání. Matky říkají malým holčičkám, aby se ,,postaraly" o bratříčka, a chlapečkům, aby ,,dávali pozor" na sestřičku.

Toto neustálé hýčkání pak ještě zhoršuje přítomnost pomocnic v domácnosti, počínaje guvernantkou ve vysoké společnosti a konče služkou na půl úvazku ve středostavovských rodinách. Služebné jsou opravdovou baštou mexického machismu. Ženám sice dovolí vzdálit se od rodiny a jít do práce, ale muže pak tím spíš hýčkají jako orientálního pašu, který doma nemusí hnout prstem. V rodinách, kde už manželky a dcery odmítají všeho nechat a jít dělat večeři pro mužskou hlavu rodiny, chopí se vaření domácí služebná.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Dopady těchto postojů a tohoto chování přesahují rodinný kruh. Z rozmazlovaných mexických hošíků rostou muži, kteří jsou zvyklí na to, že je vždycky každý poslechne, kteří si myslí, že mají právo na zvláštní pozornost, kteří odmítají jednat s těmi, již jsou pro ně podřadní, a kteří odmítají jakoukoli kritiku. Na muže, kteří vládnou veřejnému životu, tento popis často pasuje: jsou nároční, netrpěliví, netolerantní a sobečtí.

Mezi machismem a naším údajným přechodem k demokracii je nevyhnutelný rozpor. Monica to po našem společném obědě, dvakrát přerušeném jejím manželem, s předstíranou zlostí vystihla přesně: ,,Tenhle machismus už nemá smysl. Jak se můžeme nechat dále ovládat muži, kteří v životě nebyli v supermarketu?"