0

Mexický labyrint nejistoty

Příčiny růstu různých zemí jsou v ekonomice tématem, které zřejmě nejvíce vzrusuje a skrývá v sobě i ohromnou politickou - ba geopolitickou - důležitost. Při přemýslení o této otázce může být obzvlástě poučný případ Mexika, jež není ani hospodářským tygrem srovnatelným s Čínou či Singapurem, ani hlemýžděm podobným mnoha africkým a karibským zemím.

Při své nedávné cestě do Mexika jsem mluvil s mnoha Mexičany o stavu jejich hospodářství a o jejich nadějích do budoucnosti. Tázal jsem se na jejich dlouhodobá očekávání a na to, co si myslí o ekonomických vyhlídkách své země do přístích desetiletí. To, co jsem vyslechl, naznačuje, že převládajícím pocitem větsiny Mexičanů je značná nejistota ohledně vlastní budoucnosti - snad právě ta nejistota, z níž plyne nase nedokonalá znalost růstu obecně.

Jak se zdá, Mexičané věří, že by se za několik desítek let mohli přiblížit americké životní úrovni. Stejně pravděpodobně se jim ale jeví možnost, že by se jejich životní úroveň mohla propadnout jestě hlouběji, než je dnes. Směs optimismu a strachu se týká vsech, jak mexických firem, tak mexických domácností.

Lidé mají mnoho dobrých důvodů k optimismu. Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), uzavřená roku 1994 mezi Mexikem, USA a Kanadou, pomohla v letech 1994-95 mexickému hospodářství rychleji se zotavit z krize pesa. Členství v NAFTA se ukázalo jako natolik populární, že mexická vláda navázala mnoho dalsích smluv o volném obchodu - v roce 2000 například s EU.