PRINCETON – Můžeme-li zabránit velkému utrpení, a přitom nás to nic nestojí, měli bychom to učinit. Tento princip je všeobecně uznávaný a těžko se rozporuje. Přesto západní vlády opomíjejí příležitost snížit obrovské utrpení způsobené duševními nemocemi, třebaže by se čisté náklady rovnaly nule.
Důkazy pro toto tvrzení pramení z nedávného výzkumu skupiny ekonomů z London School of Economics. Tým vedený Richardem Layardem vycházel z údajů ze čtyř významných rozvinutých zemí (Austrálie, Německa, Spojených států a Velké Británie), kde byli lidé požádáni, aby na stupnici 0-10 označili, do jaké míry jsou spokojeni se svým životem.
U osob, jejichž spokojenost se životem je na úrovni dolních 10% populace, hovoří vědci o „strádání“. Respondenti odpovídali také na další dotazy, které měly indikovat faktory ovlivňující jejich spokojenost se životem.
PRINCETON – Můžeme-li zabránit velkému utrpení, a přitom nás to nic nestojí, měli bychom to učinit. Tento princip je všeobecně uznávaný a těžko se rozporuje. Přesto západní vlády opomíjejí příležitost snížit obrovské utrpení způsobené duševními nemocemi, třebaže by se čisté náklady rovnaly nule.
Důkazy pro toto tvrzení pramení z nedávného výzkumu skupiny ekonomů z London School of Economics. Tým vedený Richardem Layardem vycházel z údajů ze čtyř významných rozvinutých zemí (Austrálie, Německa, Spojených států a Velké Británie), kde byli lidé požádáni, aby na stupnici 0-10 označili, do jaké míry jsou spokojeni se svým životem.
U osob, jejichž spokojenost se životem je na úrovni dolních 10% populace, hovoří vědci o „strádání“. Respondenti odpovídali také na další dotazy, které měly indikovat faktory ovlivňující jejich spokojenost se životem.