WASHINGTON – V posledních desetiletích vybředly miliony lidí v arabském světě z extrémní chudoby. Dnes však hrozí riziko, že se pokrok zpomalí, nebo dokonce obrátí, a to kvůli začarovanému kruhu ekonomických selhání a násilného chaosu. Chtějí-li arabské země takovému výsledku zabránit, musí rychle přikročit k vybudování trvale udržitelnější ekonomiky, jejímž základem budou větší tvořivost a činorodost soukromého sektoru, kvalitnější veřejné služby a vytváření regionálních a globálních veřejných statků.
Prvním krokem k dosažení tohoto stavu je pochopení velikosti a podstaty potenciálních překážek úspěchu. Arabské země se dnes potýkají s pomalým celkovým růstem HDP a stále tvrdšími fiskálními omezeními. Disparity v přístupu ke vzdělání, výcviku a zdravotní péči – které jsou částečně odrazem těchto fiskálních omezení – již tak rostoucí nerovnost ještě více prohlubují.
Jak jsme v regionu svědky, takové podmínky mohou přiživovat politickou polarizaci a násilné konflikty, s nimiž jdou ruku v ruce přesuny obyvatelstva, ztráty na životech, ničení infrastruktury a závratné ekonomické náklady. Ekonomický rozvoj sice není zárukou míru, avšak neschopnost rozvoje často přispívá k extremismu a násilí, neboť hněv obyvatel se kombinuje se ztrátou institucionální legitimity. Existence nedalekých konfliktů, které se mohou destabilizujícím způsobem šířit do okolí, pak riziko neklidu dále zvyšuje.
WASHINGTON – V posledních desetiletích vybředly miliony lidí v arabském světě z extrémní chudoby. Dnes však hrozí riziko, že se pokrok zpomalí, nebo dokonce obrátí, a to kvůli začarovanému kruhu ekonomických selhání a násilného chaosu. Chtějí-li arabské země takovému výsledku zabránit, musí rychle přikročit k vybudování trvale udržitelnější ekonomiky, jejímž základem budou větší tvořivost a činorodost soukromého sektoru, kvalitnější veřejné služby a vytváření regionálních a globálních veřejných statků.
Prvním krokem k dosažení tohoto stavu je pochopení velikosti a podstaty potenciálních překážek úspěchu. Arabské země se dnes potýkají s pomalým celkovým růstem HDP a stále tvrdšími fiskálními omezeními. Disparity v přístupu ke vzdělání, výcviku a zdravotní péči – které jsou částečně odrazem těchto fiskálních omezení – již tak rostoucí nerovnost ještě více prohlubují.
Jak jsme v regionu svědky, takové podmínky mohou přiživovat politickou polarizaci a násilné konflikty, s nimiž jdou ruku v ruce přesuny obyvatelstva, ztráty na životech, ničení infrastruktury a závratné ekonomické náklady. Ekonomický rozvoj sice není zárukou míru, avšak neschopnost rozvoje často přispívá k extremismu a násilí, neboť hněv obyvatel se kombinuje se ztrátou institucionální legitimity. Existence nedalekých konfliktů, které se mohou destabilizujícím způsobem šířit do okolí, pak riziko neklidu dále zvyšuje.