FES – Pokud jde o rovnost pohlaví, zaostávají Blízký východ a severní Afrika (MENA) za většinou světa. To podkopává nejen vyhlídky žen a dívek, ale i celých států. A v žádné oblasti není tato realita naléhavější než v oblasti vzdělávání.
V mnoha zemích MENA se dnes neuspokojivá kvalita vzdělávání týká prakticky všech občanů následkem desetiletí konfliktů, vysídlování a hospodářských těžkostí. Například v Jižním Súdánu nejméně 2,2 milionu dětí nechodí do školy – podle nové zprávy Globální iniciativy za děti mimo školní docházku jde o jeden z nejvyšších podílů na světě. V mnoha koutech regionu – zejména ve venkovských, deprivovaných a přelidněných oblastech – přitom kvalitní vzdělání nedostávají ani děti, které do školy chodí.
Nejvíce se však tento problém dotýká dívek, které tvoří většinu dětí mimo školní docházku. Vzhledem k mnoha společenským a ekonomickým přínosům spojeným s vyšší školní docházkou dívek – včetně rychlejšího růstu HDP, snížení chudoby, menšího počtu sňatků nezletilých, nižší plodnosti a lepšího zdraví dítěte – je evidentně zapotřebí tuto genderovou propast v oblasti vzdělávání řešit.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
FES – Pokud jde o rovnost pohlaví, zaostávají Blízký východ a severní Afrika (MENA) za většinou světa. To podkopává nejen vyhlídky žen a dívek, ale i celých států. A v žádné oblasti není tato realita naléhavější než v oblasti vzdělávání.
V mnoha zemích MENA se dnes neuspokojivá kvalita vzdělávání týká prakticky všech občanů následkem desetiletí konfliktů, vysídlování a hospodářských těžkostí. Například v Jižním Súdánu nejméně 2,2 milionu dětí nechodí do školy – podle nové zprávy Globální iniciativy za děti mimo školní docházku jde o jeden z nejvyšších podílů na světě. V mnoha koutech regionu – zejména ve venkovských, deprivovaných a přelidněných oblastech – přitom kvalitní vzdělání nedostávají ani děti, které do školy chodí.
Nejvíce se však tento problém dotýká dívek, které tvoří většinu dětí mimo školní docházku. Vzhledem k mnoha společenským a ekonomickým přínosům spojeným s vyšší školní docházkou dívek – včetně rychlejšího růstu HDP, snížení chudoby, menšího počtu sňatků nezletilých, nižší plodnosti a lepšího zdraví dítěte – je evidentně zapotřebí tuto genderovou propast v oblasti vzdělávání řešit.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in