12

Cesta k altruismu

ŠEČEN, NEPÁL – „Spolupráce,“ napsal biolog Harvardovy univerzity Martin Nowak, „je architektem kreativity prostřednictvím evoluce, od buněk přes mnohobuněčné organismy až po mraveniště, vesnice a velkoměsta“. Dnes, kdy se lidstvo snaží řešit nové globální problémy, musíme nacházet nové formy spolupráce. Základem této spolupráce přitom musí být altruismus.

Touha pomáhat ostatním bez ohledu na sebe není jen vznešený ideál. Nesobeckost zvyšuje kvalitu a smysl našich životů i životů našich potomků; možná na ní dokonce závisí celé naše přežití. Musíme být natolik prozíraví, abychom si to uvědomili, a natolik smělí, abychom to vyslovili.

Lidstvo čelí třem monumentálním výzvám: zajistit slušné životní podmínky pro každého člověka, zlepšit spokojenost lidí s jejich životy a chránit naši planetu. Tradiční analýza založená na nákladech a přínosech se marně snaží uvést tyto požadavky v soulad, protože se každý z nich odvíjí v jiném časovém rámci. Stavem ekonomiky se znepokojujeme z roku na rok, své štěstí hodnotíme během celého života, zatímco z naší starosti o životní prostředí budou mít prospěch hlavně budoucí generace.

Altruistický přístup naopak vyžaduje jen málo kompromisů. Ohleduplný investor nebude nikdy bezohledně spekulovat s životními úsporami svých klientů, přestože z toho může mít potenciální zisk. Pozorný občan bude vždy myslet především na to, jaký dopad bude mít jeho počínání na komunitu. A nesobecká generace bude pečovat o planetu právě proto, aby svým dětem zanechala obyvatelný svět. Altruismus zlepšuje situaci nás všech.