0

Partnerská poradna pro Ameriku a Evropu

Spory mezi Spojenými státy a Evropou nejsou nic nového, jak prokazují někdejší pnutí ohledně Koreje, Suezu a Vietnamu. K těmto sporům minulosti však došlo v naprosto odlišném geopolitickém kontextu - ve studené válce - a v již neexistujícím intelektuálním a politickém rámci doktríny zadržování. Tento kontext a rámec byly transatlantické vazbě důvodem k ukázněnosti. Jak Evropané, tak Američané si uvědomovali potřebu omezovat a zvládat své rozepře tak, aby si udrželi schopnost odstrašovat a v případě potřeby porazit Sovětský svaz.

Konec studené války všechno změnil. Dokáže vítězná aliance přežít svůj vlastní úspěch?

Základní rysy geopolitického kontextu po skončení studené války jsou poměrně jasné. Zahrnují americké strategické prvenství, rozsáhlé a rychlé přeshraniční přesuny osob, technologií, zboží, služeb, myšlenek, mikrobů, peněz, zbraní, e-mailů, oxidu uhličitého a téměř všeho ostatního a relativně mírové vztahy mezi hlavními mocnostmi - USA, Čínou, Japonskem, Ruskem, Indií a čím dál sjednocenější a rozšířenější Evropou.

Třebaže však geopolitický kontext je jasný, intelektuální a politický rámec - nástupce zadržování - nikoliv. Před Evropany a Američany by dnes sotva mohl stát těžší úkol: spolupracovat v kontextu zásadně odlišném od toho, pro který byl konstruován jak samotný vztah, tak jeho instituce - a to bez dohody o novém strategickém rámci.