0

Trhy versus psychologie trhů

Prudký jednodenní propad na čínské burze 27. února měl zřetelně trvalý negativní účinek na hlavní akciové trhy po celém světě. Do chvíle, kdy se ono úterý burza v 7:00 GMT zavírala, se šanghajský kompozitní index propadl během dne o 8,8% – což byl největší jednodenní pád v Číně za deset let.

Okamžitě následoval příval propadů v dalších zemích. Když se uzavřela burza v Singapuru, index Straits Times byl nižší o 2,3%. V Bombaji toho dne Sensex 30 ztratil do uzavření trhu 1,3%. V Moskvě byl index RTSI při závěrečném zvonění nižší o 3,3%. Do doby, kdy končilo obchodování v Londýně, si FTSE 100 pohoršil o 2,3%. Při uzavření trhů ve 21:00 GMT byl v São Paulu index Bovespa nižší o 6,6% a v New Yorku se Dow Jones Industrial Average propadl o 3,3%.

Šlo o významné poklesy – k větším jednodenním propadům Dow Jonesova indexu například došlo od ledna 1950 jen 35krát čili asi jednou za dvacet měsíců. Navíc dva týdny nato byly všechny tyto trhy mimo Čínu v poklesu o 4,3% až 7,8% oproti jejich hodnotám při uzavírání burzy dne 26. února.

Tento rozsáhlý a trvalý účinek mnohé překvapil, neboť mediální „příběh“ čínského propadu – totiž že příčinou byla zvěst, že čínská vláda kvůli obavám ze spekulací plánuje zavedení regulací na akciovém trhu – nemá, jak se zdá, nikde jinde žádné logické opodstatnění.