0

Tržní přístupy, životní prostředí a Maroko

Během minulé dekády přibývalo experimentů s tržními mechanismy, například s ekoturismem nebo obchodováním s průmyslovými emisemi. Po celé Africe tyto přístupy usilují o všestrannou výhodnost: chudým přinesou prospěch a přitom nedrancují přírodní zdroje. O skutečných důsledcích těchto programů se však ví jen málo.

Teorie tržních strategií ochrany přírody je jednoduchá: vytvořit odbytiště pro odvozené produkty a zvýšit tak hodnotu, již v přírodních zdrojích spatřují místní lidé, a tím je přimět k ochraně. V souladu s touto logikou několik skupin, které se snaží ochraňovat unikátní argániové lesy v Maroku, nadšeně uvítalo komercializaci argániového oleje. Důsledky by měly přimět ostatní Afričany k opatrnosti vůči tržním přístupům k jejich environmentálním či rozvojovým problémům.

Argánie trnitá je jedinečnou a ekologicky významnou součástí aridního ekosystému jihozápadního Maroka. Během 20. století téměř polovina argániových lesů zmizela kvůli poptávce po vysoce kvalitním dřevěném uhlí a kvůli zemědělskému využívání půdy. Jako projev uznání trvalého ohrožení argániových lesů a jejich jedinečnosti zahrnulo UNESCO roku 1999 tyto lesy do Světové sítě biosférických rezervací.

Berberské kmeny se po staletí spoléhaly na argániový olej, který se získává z jader plodu argánie, jako na podstatnou součást své výživy a tradiční medicíny. Na počátku 90. let chemické rozbory potvrdily cenné nutriční a dermatologické vlastnosti oleje, včetně jeho možného použití jako léku proti akné, vráskám a drobným poraněním. Vědecké závěry získaly pozornost vývoje, ochranářů i podnikatelů.