LONDÝN − Uběhl rok od chvíle, kdy bývalý smluvní pracovník amerických tajných služeb Edward J. Snowden začal odkrývat obří rozsah sledování internetu Národní bezpečnostní agenturou (NSA) Spojených států. Jeho odhalení vyvolala veřejné pobouření a ostré výtky blízkých spojenců USA, jako je Německo, a obrátila vzhůru nohama naše růžové předpoklady, jak svobodný a bezpečný je internet a telekomunikační sítě. Snowden svou sólovou akcí změnil způsob, jímž lidé vnímají své telefony, tablety a laptopy, a rozproudil veřejnou debatu o ochraně osobních údajů. Co však jeho odhalení zatím nedokázala, je vyvolat podstatné reformy.
Jistěže, americký prezident Barack Obama, postrkovaný aliancí organizací občanské společnosti a technologického odvětví, určité kroky podnikl. V lednovém projevu a souvisejícím prezidentském politickém pokynu Obama americkým špionům nařídil, aby si uvědomili, že „ke všem osobám je nutno přistupovat s důstojností a úctou, nehledě na jejich národnost či trvalé bydliště, a že všechny osoby mají při nakládání s jejich osobními informacemi legitimní zájem na ochraně soukromí“.
Tuto rétorickou oddanost ochraně soukromí doprovodily určité konkrétní pokroky, v šerém světě výzvědných služeb bezprecedentní. Když technologické společnosti zažalovaly vládu, aby uvolnila detaily o požadavcích tajných služeb, Obamova administrativa udělala ústupek a podpořila mimosoudní urovnání, které dovoluje podrobněji informovat. Podle této dohody mají společnosti možnost zveřejňovat počty žádostí tajných služeb o data ve škále 250 či 1000 případů, v závislosti na stupni rozkladu daného typu příkazů.
LONDÝN − Uběhl rok od chvíle, kdy bývalý smluvní pracovník amerických tajných služeb Edward J. Snowden začal odkrývat obří rozsah sledování internetu Národní bezpečnostní agenturou (NSA) Spojených států. Jeho odhalení vyvolala veřejné pobouření a ostré výtky blízkých spojenců USA, jako je Německo, a obrátila vzhůru nohama naše růžové předpoklady, jak svobodný a bezpečný je internet a telekomunikační sítě. Snowden svou sólovou akcí změnil způsob, jímž lidé vnímají své telefony, tablety a laptopy, a rozproudil veřejnou debatu o ochraně osobních údajů. Co však jeho odhalení zatím nedokázala, je vyvolat podstatné reformy.
Jistěže, americký prezident Barack Obama, postrkovaný aliancí organizací občanské společnosti a technologického odvětví, určité kroky podnikl. V lednovém projevu a souvisejícím prezidentském politickém pokynu Obama americkým špionům nařídil, aby si uvědomili, že „ke všem osobám je nutno přistupovat s důstojností a úctou, nehledě na jejich národnost či trvalé bydliště, a že všechny osoby mají při nakládání s jejich osobními informacemi legitimní zájem na ochraně soukromí“.
Tuto rétorickou oddanost ochraně soukromí doprovodily určité konkrétní pokroky, v šerém světě výzvědných služeb bezprecedentní. Když technologické společnosti zažalovaly vládu, aby uvolnila detaily o požadavcích tajných služeb, Obamova administrativa udělala ústupek a podpořila mimosoudní urovnání, které dovoluje podrobněji informovat. Podle této dohody mají společnosti možnost zveřejňovat počty žádostí tajných služeb o data ve škále 250 či 1000 případů, v závislosti na stupni rozkladu daného typu příkazů.