Bojechtivá duše thatcherismu

LONDÝN – Margaret Thatcherová byla největším ze všech britských předsedů vlády v mírovém období dvacátého století. V 80. letech, kdy téměř současně vypukly krize komunismu na Východě a krize sociální demokracie na Západě, se jí naskytla příležitost vykonat velké věci. Bylo však zapotřebí velkého vůdce, aby této šance dokázal využít.

Vztah s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem jí otevřel cestu k ukončení studené války; její privatizační politika zase ukázala světu, jak demontovat státní socialismus. Neoliberální obroda z 80. let minulého století bude navždy známá jako reaganovsko-thatcherovská revoluce.

Ze všech britských premiérů moderní doby to zároveň byla ona, kdo nejvíc rozděloval občany – byla rovným dílem obdivována a nenáviděna, což bylo dáno nejen její politikou, ale do značné míry také licoměrným způsobem, jakým ji prosazovala. Právem sama sebe označovala za „politika z přesvědčení“. Přesvědčení je utkvělý názor, který nepřipouští žádný argument. Navíc se neobtěžovala s nikým usmiřovat a místo toho rozdělovala svět politiky na „my“ a „oni“. „Kde je omyl, nechť vneseme pravdu,“ citovala Františka z Assisi při svém nástupu na Downing Street 10.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/iEybqkB/cs;