2

Polské testy pro eurozónu

VARŠAVA – Po nových členských státech Evropské unie ze střední a východní Evropy se požaduje, aby v rámci přístupových dohod vstoupily do eurozóny. Rozhodování, kdy přijmout euro, je však předmětem vzrušené debaty.

Nejde jen o ekonomické výpočty, ale i o posouzení vyhlídek jednotné měny samotné. Podle mnoha lidí se výhody členství od finanční krize zmenšily a potenciální členové, jako je Polsko, mohou ze vstupu plně těžit pouze v případě, že budou mít jasno v otázce, jaké ekonomické podmínky musí nejprve v jejich zemích zavládnout.

Formální kritéria vstupu jsou obsažená v Maastrichtské smlouvě z roku 1992, která stanoví cíle pro státní dluh, rozpočtové schodky, inflaci, úrokové sazby a směnné kurzy. Pouhé splnění těchto cílů (nebo v horším případě pouhé přiblížení se k nim) v kterémkoliv daném okamžiku se však ukázalo jako nedostatečný základ členství. Tvárnost maastrichtských kritérií způsobila eurozóně mnoho problémů. Dokud budou dluhy eurozóny dál stoupat a ekonomiky členských zemí se od sebe vzdalovat, místo aby se přibližovaly, měli by být potenciální členové rovněž vystavováni zátěžovým zkouškám, aby se zjistilo, zda dokážou odolat vnějším šokům a dlouhodobě splňovat kritéria členství.

Než se Polsko rozhodne sdílet měnu se svými hlavními obchodními partnery, mělo by zvážit tři životně důležité hospodářské podmínky: svou mezinárodní konkurenceschopnost, flexibilitu svého trhu práce a zdraví svých veřejných financí.