4

Plán sankcí na pokračování

VARŠAVA – Vedoucí západní představitelé se stále nerozhodli, jak budou vypadat jejich příští kroky ve snaze zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině. Jedna věc je však stále jasnější: jejich dosavadní ustrašená snaha – sankce proti jednotlivým osobám, embargo na vývoz zbraní a pozastavení členství Ruska ve skupině G-8 – se ukazuje jako naprosto nedostatečná pro přesvědčení ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se stáhl.

Naštěstí existuje jednoduché řešení: embargo Evropské unie na dovoz ruských surovin, zejména ropy a plynu. Nakolik schůdné by takové dovozní embargo bylo?

Samozřejmě existují dobré důvody, proč EU zatím tento krok nepodnikla. Evropa je závislá na ruských energetických dodávkách a evropské banky i firmy mají v Rusku silné zájmy. Při pečlivě kalibrované strategii by se ovšem škodám na evropské ekonomice dalo zabránit.

Především však Evropa ve skutečnosti nemá na vybranou. Putinova touha zapsat se do ruských dějin jako imperiální panovník, za něhož země zažila rozmach – po boku Ivana Hrozného, Kateřiny Veliké a Lenina –, je stále zjevnější a spolu s ní je zjevnější také potřeba rozhodné akce na straně EU. Nebude-li Putin zastaven, jeho apetit začne být pravděpodobně ještě nenasytnější a obrátí se k pobaltským státům, do Moldavska nebo do střední Asie – se stále závažnějšími důsledky pro evropskou bezpečnost.