Zpětné následky sankcí

BERLÍN – V době, kdy krize na Ukrajině nabírá na intenzitě, svádějí Spojené státy a Evropská unie souboj vůlí – a sankcí – s Ruskem. V rámci odplaty za zintenzivnění finančních sankcí Západu vyhlásilo Rusko zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů z USA a EU. Skutečná hrozba pro Západ však spočívá v potenciálním dopadu finanční krize, kterou zažehly jeho vlastní sankce proti Rusku.

Vezměme si ruskou finanční krizi z roku 1998. Tehdejší prezident Boris Jelcin v srpnu onoho roku deklaroval: „Žádná devalvace nebude – to je jisté a definitivní.“ O tři dny později byl rubl devalvován a ruské finanční trhy zamířily střemhlav dolů. Ze země začal proudit kapitál, ruská vláda byla nucena restrukturalizovat dluh a ekonomika zabředla do hluboké recese.

Ačkoliv bylo tehdy Rusko finančně relativně nevýznamné, měla jeho krize dalekosáhlé důsledky. Mezi nejhůře postižené země patřila Argentina; ruská krize prohloubila pokles důvěry investorů v rozvíjející se trhy, který vyvrcholil argentinským státním bankrotem o necelé čtyři roky později. Dokonce ani USA a Evropa nebyly imunní: kolaps velkého hedgeového fondu Long-Term Capital Management (LTCM) rozdmýchal obavy o životaschopnost mnoha dalších finančních institucí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/A5hJcjg/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.