19

Německo v klamu

BERLÍN – Zástupce Německa v radě guvernérů Evropské centrální banky vyjadřuje v posledních dnech silný nesouhlas s rozhodnutím ECB ze 7. listopadu snížit referenční úrokovou sazbu. Evropská komise nyní zahájila šetření, zda obrovský přebytek německého běžného účtu způsobuje v Evropské unii i jinde hospodářské škody. Toto šetření a také kritika německého růstového modelu založeného na exportu vyvolaly v Německu rozhořčení. Stává se Německo obětním beránkem evropských problémů, anebo mezi ním a EU či světovou ekonomikou skutečně vládne nesoulad?

Němci už dlouho patří k největším eurofilům mezi národy, ale i jejich nálada se postupně obrací proti Evropě a euru coby její společné měně. Na scéně se objevila politická strana otevřeně zaměřená proti euru, a přestože se v zářijových parlamentních volbách nedostala do Bundestagu, má dost živné půdy k růstu. Je to tragické, poněvadž právě Německo by mělo být tahounem rozvoje přesvědčivé vize evropské budoucnosti.

Za sílící averzí německé veřejnosti vůči evropské integraci – a za neschopností mnoha Němců pochopit, že jejich země by na kolapsu eura prodělala nejvíce – stojí tři iluze.

Tak především jsou Němci přesvědčeni, že mimořádně dobře přestáli krizi. Ačkoliv růst HDP v roce 2009 prudce zpomalil, poté se opět rychle zotavil a dnes je německá ekonomika o 8% větší než tehdy. Také míra nezaměstnanosti během celé krize klesala, až dosáhla 5,2%, což je nejnižší úroveň od sjednocení. A závazek německé vlády k fiskální konsolidaci umožnil v loňském roce dosáhnout přebytku; očekává se, že do roku 2018 bude fiskální přebytek činit 1,5% HDP.