Ministři financí skupiny G8 se domluvili na zrušení dluhu ve výši 40 miliard dolarů připadajícího na osmnáct z nejchudších států světa. To je triumf zdravého rozumu. Avšak s 238 dolary na osobu v těchto osmnácti zemích je samotné odpuštění dluhů jen stěží dostatečnou pomocí chudým.
Větší štědrost vyspělých zemí naštěstí doprovázejí další snahy. Za pozornost stojí především významná tendence směřující k poskytování pečlivě zaměřených služeb řízení rizik pro chudé, u nichž by se nakonec mohlo ukázat, že jejich hodnota přesahuje 40 miliard dolarů.
Máme sklon si myslet, že nové produkty řízení rizik, jako jsou novátorské druhy pojištění nebo finančních derivátů, budou zajímat v prvé řadě bohaté nebo alespoň relativně majetné lidi. Ve skutečnosti jsou vyvíjeny nové produkty řízení rizik pro některé z nejchudších lidí v Africe, Asii a Latinské Americe.
Je důležité si uvědomit, že nejchudšími světa nejsou rok co rok titíž lidé. Štěstěna a smůla se náhodně střídají a právě chudí lidé jsou obzvláště zranitelní, jestliže na ně dolehne neštěstí – například hurikán na rybářskou vesnici. Řízení rizik proto díky své schopnosti vyhladit hrbolatost příjmů může být velice významné při zmírňování důsledků chudoby.
Navíc, není-li riziko řízeno, narušuje vyhlídky na hospodářský růst. Bez řízení rizik chudí lidé nebudou experimentovat s novými plodinami ani s produktivnějšími postupy, neboť jakákoliv chyba se může proměnit v katastrofu.
V samozásobitelských venkovských oblastech může například špatná úroda vést k hladovění, dokud nebude sklizena další úroda. Obvykleji vyústí „pouze“ v náhlý kolaps hospodářské základny, jenž způsobí roky strádání v budoucnu. Nezíská-li chudá rodina se samozásobitelským hospodářstvím během roku po špatné sklizni pomoc, její členové mohou sníst své soumary, pokácet stromy, jež zajišťují živiny v půdě, prodat veškeré své zemědělské vybavení, ba dokonce sníst semena, jež si dali stranou pro výsev v další sezoně. Nejpodstatnější je poskytnout peníze, když je jich zapotřebí.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naneštěstí, podle Joanny Syroka ze Skupiny pro řízení komoditního rizika při Světové bance má oficiální zahraniční pomoc i soukromá dobročinnost sklon dostat se na místo pozdě, nezřídka poté, co už nastalo hladovění, a dávno poté, co rodiny přijaly krajní opatření a spotřebovaly kapitál potřebný k přežití. Ačkoliv je snad pomoc udrží při životě, zůstávají pro nadcházející roky hospodářsky ochromení. Syroka a její kolegové usilovně prosazují využívání moderních finančních postupů s cílem zajistit, že pomoc bude na místě včas – a v potřebném množství –, a předcházet takovým důsledkům.
Starým nástrojem pro řízení zemědělských rizik je pojištění plodin, které reaguje přímo na nezdar sklizně. Avšak pojištění plodin trpí tím, co ekonomové nazývají „morální hazard“, neboť oslabuje pobídky zemědělců k úsilí o úspěšnou sklizeň. Zemědělec může plodinu zanedbávat nebo odmítat investovat do zachraňování neúspěšné úrody, jestliže ví, že výplata je na obzoru. Zemědělec dokonce může zasít plodinu, o níž ví, že dobrou úrodu nepřinese. Právě to je důvod, proč není dost soukromých společností nabízejících pojištění plodin a proč toto pojištění často vyžaduje nákladné vládní dotace.
Pojišťovací postupy se však zlepšují, za pomoci dokonalejších informačních technologií. S morálním hazardem nedomyslitelným od pojištění plodin se lze vypořádat, jestliže odškodné nezávisí na samotné neúspěšné sklizni, ale na špatném počasí, jež ji způsobilo. Vzhledem k tomu, že zemědělec nemůže počasí ovlivnit, morální hazard neexistuje.
V minulosti nedokázalo pojištění proti povětrnostním škodám účinně řídit zemědělská rizika, protože jsme nedokázali dostatečně přesně měřit dopady počasí na úrodu. Aby se pojištění uplatnilo jako prostředek řízení rizika, je nezbytné počasí měřit na jemně rozčleněné místní úrovni a ve správný okamžik provést správné měření. Plodiny jsou obzvlášť citlivé v určitých údobích, například když semena začínají klíčit nebo když špatné loňské počasí ohrozí víceleté plodiny.
Dnes pojištění proti povětrnostním škodám využívá k měření dopadů počasí na místní zemědělství většího počtu důmyslných meteorologických stanic a hlubokých znalostí agronomie. Různé plodiny utrpí různě, a tak pojištění proti povětrnostním škodám musí zohledňovat různé plodiny dané farmy a to, kdy byly zasety – což jsou spletitosti, jež moderní informační technologie dokáží řešit.
Na nabídkách zdokonaleného pojištění proti povětrnostním škodám pro chudé zemědělce se už podílí mnohé společnosti; za povšimnutí stojí úspěchy ICICI Lombard a BASIX v Indii a Mezinárodní finanční korporace a pojišťovny Credo Classic na Ukrajině. V Africe dochází k podobnému úsilí, vedenému Světovou bankou, a ve Střední Americe vlády různých států spolupracují s Meziamerickou rozvojovou bankou a Středoamerickou bankou pro hospodářskou integraci. Počet agentur a vlád podílejících se na činnosti směřující k důmyslnému řízení rizik pro chudé je podnětný.
Nasazení technologií řízení rizika, pojištění a finančnictví si zároveň vyžádá jen málo z napjatých rozpočtů zahraniční pomoci: poměrně nízký počet administrativních pracovníků, mobilních telefonů a počítačů. Vzhledem k pokračující revoluci informačních a komunikačních technologií budou telefony a počítače stát méně a méně, ač ceny mnoha komodit potřebných k rozvoji rostou.
Nová kniha Jeffreyho Sachse Konec chudoby tvrdí, že s řádnou pomocí ze strany vyspělých zemí by se svět v nadcházejících desetiletích mohl dočkat konce chudoby v té podobě, jakou známe, což některé kritiky ponouká k tomu, aby jej líčili jako idealistu s hlavou v oblacích. Vezmeme-li ale do úvahy jak posílenou štědrost bohatých národů, tak využití dokonalejších finančních a pojišťovacích technologií, mohl by nakonec mít pravdu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The European Union’s cumbersome and narrowly defined regulations for public procurement and spending are not simply inadequate; they are dangerous. They weaken the bloc’s ability to protect itself from a broad range of Russian hybrid attacks while prolonging Russia’s aggression in Ukraine.
propose a European Defense Production Act to help fast-track processes for public procurement and spending.
The intricate legal issues and colorful characters in Donald Trump's criminal trials will undoubtedly keep the media and the viewing public enraptured for months to come. But when it comes to the 2024 election, all that really matters is how the defendant appears to a narrow sliver of undecided voters.
points out that optics, more than the law or the facts, will be what matters most for the election.
Ministři financí skupiny G8 se domluvili na zrušení dluhu ve výši 40 miliard dolarů připadajícího na osmnáct z nejchudších států světa. To je triumf zdravého rozumu. Avšak s 238 dolary na osobu v těchto osmnácti zemích je samotné odpuštění dluhů jen stěží dostatečnou pomocí chudým.
Větší štědrost vyspělých zemí naštěstí doprovázejí další snahy. Za pozornost stojí především významná tendence směřující k poskytování pečlivě zaměřených služeb řízení rizik pro chudé, u nichž by se nakonec mohlo ukázat, že jejich hodnota přesahuje 40 miliard dolarů.
Máme sklon si myslet, že nové produkty řízení rizik, jako jsou novátorské druhy pojištění nebo finančních derivátů, budou zajímat v prvé řadě bohaté nebo alespoň relativně majetné lidi. Ve skutečnosti jsou vyvíjeny nové produkty řízení rizik pro některé z nejchudších lidí v Africe, Asii a Latinské Americe.
Je důležité si uvědomit, že nejchudšími světa nejsou rok co rok titíž lidé. Štěstěna a smůla se náhodně střídají a právě chudí lidé jsou obzvláště zranitelní, jestliže na ně dolehne neštěstí – například hurikán na rybářskou vesnici. Řízení rizik proto díky své schopnosti vyhladit hrbolatost příjmů může být velice významné při zmírňování důsledků chudoby.
Navíc, není-li riziko řízeno, narušuje vyhlídky na hospodářský růst. Bez řízení rizik chudí lidé nebudou experimentovat s novými plodinami ani s produktivnějšími postupy, neboť jakákoliv chyba se může proměnit v katastrofu.
V samozásobitelských venkovských oblastech může například špatná úroda vést k hladovění, dokud nebude sklizena další úroda. Obvykleji vyústí „pouze“ v náhlý kolaps hospodářské základny, jenž způsobí roky strádání v budoucnu. Nezíská-li chudá rodina se samozásobitelským hospodářstvím během roku po špatné sklizni pomoc, její členové mohou sníst své soumary, pokácet stromy, jež zajišťují živiny v půdě, prodat veškeré své zemědělské vybavení, ba dokonce sníst semena, jež si dali stranou pro výsev v další sezoně. Nejpodstatnější je poskytnout peníze, když je jich zapotřebí.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naneštěstí, podle Joanny Syroka ze Skupiny pro řízení komoditního rizika při Světové bance má oficiální zahraniční pomoc i soukromá dobročinnost sklon dostat se na místo pozdě, nezřídka poté, co už nastalo hladovění, a dávno poté, co rodiny přijaly krajní opatření a spotřebovaly kapitál potřebný k přežití. Ačkoliv je snad pomoc udrží při životě, zůstávají pro nadcházející roky hospodářsky ochromení. Syroka a její kolegové usilovně prosazují využívání moderních finančních postupů s cílem zajistit, že pomoc bude na místě včas – a v potřebném množství –, a předcházet takovým důsledkům.
Starým nástrojem pro řízení zemědělských rizik je pojištění plodin, které reaguje přímo na nezdar sklizně. Avšak pojištění plodin trpí tím, co ekonomové nazývají „morální hazard“, neboť oslabuje pobídky zemědělců k úsilí o úspěšnou sklizeň. Zemědělec může plodinu zanedbávat nebo odmítat investovat do zachraňování neúspěšné úrody, jestliže ví, že výplata je na obzoru. Zemědělec dokonce může zasít plodinu, o níž ví, že dobrou úrodu nepřinese. Právě to je důvod, proč není dost soukromých společností nabízejících pojištění plodin a proč toto pojištění často vyžaduje nákladné vládní dotace.
Pojišťovací postupy se však zlepšují, za pomoci dokonalejších informačních technologií. S morálním hazardem nedomyslitelným od pojištění plodin se lze vypořádat, jestliže odškodné nezávisí na samotné neúspěšné sklizni, ale na špatném počasí, jež ji způsobilo. Vzhledem k tomu, že zemědělec nemůže počasí ovlivnit, morální hazard neexistuje.
V minulosti nedokázalo pojištění proti povětrnostním škodám účinně řídit zemědělská rizika, protože jsme nedokázali dostatečně přesně měřit dopady počasí na úrodu. Aby se pojištění uplatnilo jako prostředek řízení rizika, je nezbytné počasí měřit na jemně rozčleněné místní úrovni a ve správný okamžik provést správné měření. Plodiny jsou obzvlášť citlivé v určitých údobích, například když semena začínají klíčit nebo když špatné loňské počasí ohrozí víceleté plodiny.
Dnes pojištění proti povětrnostním škodám využívá k měření dopadů počasí na místní zemědělství většího počtu důmyslných meteorologických stanic a hlubokých znalostí agronomie. Různé plodiny utrpí různě, a tak pojištění proti povětrnostním škodám musí zohledňovat různé plodiny dané farmy a to, kdy byly zasety – což jsou spletitosti, jež moderní informační technologie dokáží řešit.
Na nabídkách zdokonaleného pojištění proti povětrnostním škodám pro chudé zemědělce se už podílí mnohé společnosti; za povšimnutí stojí úspěchy ICICI Lombard a BASIX v Indii a Mezinárodní finanční korporace a pojišťovny Credo Classic na Ukrajině. V Africe dochází k podobnému úsilí, vedenému Světovou bankou, a ve Střední Americe vlády různých států spolupracují s Meziamerickou rozvojovou bankou a Středoamerickou bankou pro hospodářskou integraci. Počet agentur a vlád podílejících se na činnosti směřující k důmyslnému řízení rizik pro chudé je podnětný.
Nasazení technologií řízení rizika, pojištění a finančnictví si zároveň vyžádá jen málo z napjatých rozpočtů zahraniční pomoci: poměrně nízký počet administrativních pracovníků, mobilních telefonů a počítačů. Vzhledem k pokračující revoluci informačních a komunikačních technologií budou telefony a počítače stát méně a méně, ač ceny mnoha komodit potřebných k rozvoji rostou.
Nová kniha Jeffreyho Sachse Konec chudoby tvrdí, že s řádnou pomocí ze strany vyspělých zemí by se svět v nadcházejících desetiletích mohl dočkat konce chudoby v té podobě, jakou známe, což některé kritiky ponouká k tomu, aby jej líčili jako idealistu s hlavou v oblacích. Vezmeme-li ale do úvahy jak posílenou štědrost bohatých národů, tak využití dokonalejších finančních a pojišťovacích technologií, mohl by nakonec mít pravdu.