3

Mali a islámská reformace

PAŘÍŽ – Mali je západoafrický stát s 15 miliony obyvatel, který nemá moře a zaujímá rozlohu 1 240 000 kilometrů čtverečních, z nichž tři čtvrtiny představuje poušť. Ve čtrnáctém století zahrnovala mocná Malijská říše i některé části dnešního Senegalu, Guineje a Nigeru. Po porážce a rozdělení se země stala v devatenáctém století francouzskou kolonií a v roce 1960 získala zpět nezávislost.

Obyvatelstvo Mali je rozmanité: pouštní nomádi, zejména Tuaregové na severu a většinová usedlá černošská populace na jihu. V zemi se hovoří mnoha jazyky, ale jednotícím prvkem je islám, který vyznává téměř 95% obyvatel. Hlavní hospodářskou činnost představuje zemědělství, především v rozlehlé vnitřní deltě řeky Niger, jež je domovem mnoha kmenů včetně Dogonů, pozoruhodných lidí, kteří prosluli sochařstvím a architekturou.

V Mali dlouho vládla vojenská diktatura, avšak v roce 1991 se země stala příkladem úspěšného přechodu na demokracii v Africe. To trvalo až do roku 2012, kdy státní převrat ochromil základní veřejné instituce v zemi. Tuaregy putující na severu do Mauritánie, Alžírska a Nigeru obzvláště vysílilo přetrvávající sucho a kolaps karavanové ekonomiky. Mnozí z nich se uchýlili k obchodu se zbraněmi, otroky nebo zlatem; někteří naléhavě žádají nezávislost.

Po urputné náboženské válce, která v 90. letech rozvrátila Alžírsko, uprchl obrovský počet muslimských fundamentalistických Arabů na jih do rozlehlé Sahary, jejíž část leží i na území Mali. V roce 2011 pak Západem podporovaná změna režimu v Libyi svrhla plukovníka Muammara Kaddáfího a vyhnala do pouště další fundamentalisty – ti se však ještě předtím stačili zmocnit značné části Kaddáfího těžké výzbroje a také mnoha automobilů.