0

Smrtelný návrat malárie

SINGAPUR – Dramatický pokles počtu úmrtí na malárii od počátku století je jedním z velkých úspěchů veřejného zdravotnictví v posledních letech. Díky společným investicím do prevence, diagnózy a léčby se počet lidí, kteří této nemoci každoročně podlehnou, od roku 2000 snížil o 60%, což znamená záchranu více než šesti milionů životů.

V době, kdy se sen o vymýcení malárie pomalu začíná stávat realitou, se však tyto pozoruhodné úspěchy ocitají v ohrožení kvůli rostoucí rezistenci na léky. Rezistence na nejúčinnější antimalarikum s názvem artemisinin se objevila v Kambodži a šíří se po celé oblasti mekongské delty.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Bez efektivní a včasné akce se tato nová a rezistentní forma malárie stane všeobecně rozšířenou – k podobnému vývoji došlo u starších léků proti malárii dvakrát. Vlády, mezinárodní organizace, skupiny občanské společnosti a firmy proto musí podniknout naléhavé kroky, aby zabránily epidemii rezistentní malárie a zastavily návrat této bolestné epizody.

Chceme-li oddálit šíření rezistence do doby, než se začnou používat nové léky, musíme dosáhnout naléhavého krátkodobého cíle: zabránit tomu, aby rezistence zapustila kořeny v jižní a jihovýchodní Asii a rozšířila se odtud do dalších oblastí. Máme-li si vzít ponaučení z minulosti, pak by se rezistence na artemisinin mohla rozšířit do Indie a odtud do subsaharské Afriky a ostatního světa, což by ohrozilo miliony lidských životů a desítky let pokroku.

V 50. letech se podél thajsko-kambodžské hranice objevila rezistence na jiný lék s názvem chlorochin. Totéž se stalo v 70. letech se sulfadoxin-pyrimetaminem (SP). Z jihovýchodní Asie se rezistence na chlorochin a SP rozšířila do Indie a odtud do Afriky a velké části ostatního světa. V důsledku toho zemřely miliony lidí, většinou malých afrických dětí.

Dopady všeobecné rezistence na artemisinin by byly srovnatelně ničivé. I nejkonzervativnější odhady vykreslují chmurný obrázek. Jedna studie zjistila, že rozšíření rezistence by mohlo mít za následek více než 116 000 dodatečných úmrtí za rok a ztráty ve výši zhruba 417 milionů dolarů v důsledku léčebných výloh a ztracené produktivity – tuto částku je nutno připočíst k 12 miliardám dolarů ztracené produktivity, které si malárie už dnes každoročně vyžádá v subsaharské Africe.

Navzdory všeobecným obavám v posledních osmi letech se rezistenci na artemisinin nepodařilo udržet na uzdě. Naopak již byla zjištěna v Kambodži, Vietnamu, Laosu, Thajsku a také v Barmě, na východních hranicích Indie.

Došlo k vítanému nárůstu dárcovské podpory, jmenovitě v podobě Regionální iniciativy proti rezistenci na artemisinin, která získala grant ve výši 100 milionů dolarů z Globálního fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Ukazuje se však, že pomalé posilování konvenčních intervencí nedokáže držet krok s tempem šíření rezistence.

Chceme-li vymýtit malárii, potřebujeme jednotnou globální frontu proti hnacím motorům rezistence. Vedle snahy o omezení rezistence na artemisinin v subregionu širšího povodí Mekongu potřebujeme jednat i jinde. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nestáhly národní zdravotnické úřady v šesti afrických zemích a v Kolumbii až do listopadu 2015 povolení k prodeji orálních monoterapií artemisininu – které představují významnou příčinu rezistence.

Zapotřebí budou i silnější závazky soukromého sektoru. Do prosince 2015 se 21 výrobců léčiv oslovených WHO nedohodlo na ukončení produkce orálních monoterapií artemisininu. Více než dvě třetiny těchto firem sídlí v Asii.

Farmaceutické společnosti založené na výzkumu musí také investovat do příští generace antimalarik. Řada terapií založených na artemisininu je sice nadále účinná, avšak někdy v budoucnu budou muset být nahrazeny i ony – jinak hrozí, že se stanou součástí problému.

Novartis institut pro tropické nemoci se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru spojil se Singapurskou komisí pro hospodářský rozvoj a postavil se do čela budování výzkumného konsorcia s výše uvedeným cílem. Společné úsilí již přineslo dva slibné kandidáty na nový lék proti malárii, kteří momentálně procházejí druhou fází klinických zkoušek – jde o nové třídy látek, jež léčí malárii jiným způsobem než současné terapie, a proto jsou potenciálně schopné potírat rodící se rezistenci.

V obecnější rovině platí, že partnerství za vývoj nových produktů, jako je iniciativa Léky proti zanedbávaným onemocněním nebo Fond léčiv proti malárii, spojují akademické, farmaceutické a finanční partnery s cílem zajistit potenciální novou léčbu zanedbávaných onemocnění. Navzdory zdlouhavému a drahému procesu vývoje a schvalování léčiv mohou z jejich spolupráce vzejít slibné nové látky.

Dvě další antimalarika, která momentálně procházejí druhou fází klinických zkoušek, vznikla s podporou Fondu léčiv proti malárii – jedno ve spolupráci s firmou Takeda Pharmaceuticals a americkými Národními zdravotnickými instituty a druhé ve spolupráci s francouzskou farmaceutickou společností Sanofi.

Fake news or real views Learn More

V boji proti malárii sice vyhráváme mnoho bitev, avšak důvěrně známé varovné signály naznačují, že bychom ještě stále mohli prohrát válku. Dnešní šíření rezistence na artemisinin v Asii ohrožuje budoucí životy dětí v Africe. Proto potřebujeme podniknout rázné kroky, abychom tomuto šíření zabránili, včetně urgentních investic do budoucí generace antimalarik. Nepoučíme-li se z historie boje proti malárii, možná budeme nuceni si ji zopakovat.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.