2

Smír mezi darwinismem a křesťanstvím

Jsou věda a náboženství předurčeny k vzájemnému nepřátelství? Každý žáček se učí, jak byl Galileo donucen na kolenou odvolat své přesvědčení, že Země se točí kolem Slunce, a jak byla církev znovu ve zbrani roku 1859, když Charles Darwin zveřejnil O původu druhů a tvrdil, že všechny živé organismy, včetně lidí, vznikly dlouhým, pomalým procesem evoluce. Zejména v Americe mnozí křesťané, takzvaní kreacionisté, dodnes prohlašují, že počátky lidstva nelze hledat v nějakém vědeckém zjištění, nýbrž v prvních kapitolách Genesis.

Avšak souznění evoluce a náboženství je komplexnější než protikladnost a střet. Evoluční myšlenky se zrodily z náboženství. Staří Řekové vůbec neznali představu vývoje, jednosměrného času a lineární historie, vrcholící lidstvem. Tato koncepce je židovskokřesťanským dědictvím a raní evolucionisté 18. století - jako Darwinův dědeček Erasmus - zasazovali své myšlenky do kontextu tohoto náboženského vysvětlení původu života.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Sám Darwin byl křesťanskými myšlenkami značně ovlivněn, zejména tam, kde to nejméně očekáváme: ve své víře v přirozenou selekci - ono prokletí církve - coby motivační sílu evoluce. Darwin tvrdil, že na svět přijde více organismů, než kolik může přežít a rozmnožit se, což vede k existenčnímu zápasu, a že úspěch v tomto boji zčásti odráží fyzické a behaviorální rozdíly mezi vítězi a poraženými. Vítězi se stávají ti, kdo jsou dobře přizpůsobeni svému prostředí, tedy ti, u nichž se vyvinou rysy, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se.

Za Darwinovým důrazem na adaptaci ležela jeho křesťanská výchova. Jeden z tradičních důkazů o existenci Boží, takzvaný ,,důkaz teleologický", zdůrazňuje, že ústrojné orgány jsou účelně uzpůsobené, a tvrdí, že mohly vzniknout jedině činností nějaké inteligence. Oko je například podobné dalekohledu. Vzhledem k tomu, že každý dalekohled má svého strůjce, oko též musí mít svého zhotovitele - Velkého Optika na Nebesích. Darwin podstatu organismů a jejich orgánů coby plánovaného díla přijal. Ale neodvolal se na křesťanského Boha, nýbrž na vědecké pojetí přirozeného výběru.

Věda a náboženství stále ještě o odkaz Darwinovy teorie evoluce skrze přirozenou selekci bojují. Jak poznamenal známý oxfordský biolog Richard Dawkins: ,,Přestože ateismus mohl být logicky obhajitelný už před Darwinem, Darwin dal vzniknout možnosti být intelektuálně vyrovnaným ateistou." Bez přirozené selekce dávalo odvolání se na Boha smysl. Ale po Darwinovi a myšlence přirozené selekce máme po ruce vysvětlení adaptace, které nespoléhá na Boha a přináší tak možnost být nevěřícím i tváří v tvář zdánlivě rozumně vytvořeným organismům a jejich ústrojím.

Ale Dawkins jde dál a prohlašuje, že jestliže je člověk zastáncem Darwina, pak by podle rozumu měl být ateistou. Dawkins se s kreacionisty shodne v jedné věci: v neslučitelnosti darwinismu a kreacionismu. Ve své knize Řeka z Edenu píše: ,,Vesmír, který pozorujeme, má přesně ty vlastnosti, jež je na místě předpokládat, neexistuje-li skutečně žádný úmysl ani záměr, žádné dobro ani zlo, jen slepá, nemilosrdná lhostejnost."

Jinde na náboženství útočí přímo: ,,Názory na vesmír, jež za své tradičně přijímají věřící, jsou v porovnání se skutečným stavem vesmíru nedorostlé, žalostné a bídné. Vesmír, který nám předkládají organizovaná náboženství, je krajně omezeným, ubohým a titěrným středověkým vesmírem."

Pokud jde o mne, nejsem si vůbec jistý, jak titěrný vlastně středověký vesmír byl. Většina tehdejších myslitelů přijímala arabské odhady, podle nichž měl vesmír dvě stě milionů mil v průměru, což je dost místa, aby se tu člověk mohl hnout - a snad i oxfordský ateista!

Je ale zřejmé, že ať už v existenci křesťanského Boha (či jiného boha) věříte, či nikoliv, Dawkinsovy temné závěry neplynou logicky. Ve světle darwinismu nemusíte být křesťanem, což ale neznamená, že jím být nemůžete .

Papež Jan Pavel II, jehož obvykle za vlažného v odevzdanosti víře neoznačujeme, otevřeně schválil evoluci, ba dokonce darwinismus. Je pravda, že požaduje zvláštní úpravu pro příchod lidských duší na svět, ale duše (pokud existují) beztak nejsou vědeckou koncepcí.

Fake news or real views Learn More

Lidé jako Dawkins - a ostatně kreacionisté též - mylně vnímají poslání vědy a náboženství. Věda se snaží vypovídat o fyzickém světě a jeho fungování. Náboženství usiluje o to, dát světu a našemu místu v něm nějaký smysl. Věda si klade bezprostřední otázky. Náboženství si klade otázky mezní.

Žádný konflikt v tom není, tedy kromě situací, kdy se lidé mylně domnívají, že otázky z jedné sféry vyžadují odpovědi ze sféry druhé. Věda a náboženství, evoluce a křesťanství nemusí být ve sporu, avšak musí znát své místo v lidských záležitostech - a nepřekračovat své hranice.