Evropská hra o všechno

Švédské odmítnutí eura odhaluje, před jak fundamentálním rozhodnutím dnes Evropa stojí. Evropská unie se pomalu, velmi pomalu blíží k okamžiku pravdy, kdy se její členové budou muset rozhodnout, jaký druh unie si vlastně přejí. Chtějí politicky integrovanou unii, z níž se snad nakonec vyvine skutečná federace? Anebo chtějí volný ekonomický klub založený v podstatě jen na jednotném hospodářském trhu s několika dobrovolnými doplňky politické povahy?

Před touto otázkou stojí EU již od svého počátku a vlády členských zemí na ni až dosud odpovídaly tak, že postupovaly tempem nejneochotnějších členů. To se však může změnit. Letos nebo příští rok může konečně vyjít zřetelně najevo, že propast mezi federalisty a nacionalisty je natolik hluboká, že ji nelze přemostit. V tom okamžiku federalisté zjistí, zda dokážou nalézt způsob, jak pokračovat sami. Pokud se tak stane, pak vznikne dvourychlostní Evropa s politicky integrovaným vnitřním jádrem a dalšími zeměmi přičleněnými volnějším způsobem zvenčí.

Myšlenka dvourychlostní unie či unie s proměnlivou geometrií je předmětem diskusí již dlouho - především jako způsob, jak obelstít euroskeptickou loudavost několika po sobě jdoucích britských vlád. Většinou měly tyto debaty tendenci dospívat k mrzutému závěru, že dvourychlostní Evropa by se dojednávala jen s beznadějnými obtížemi. Poté idea unie s proměnlivou geometrií bohudík ztratila na naléhavosti, neboť se k moci dostal Tony Blair.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/F85BLmc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.