NEW YORK – Sledovat, jak vyspělá demokratická společnost vědomě kráčí vstříc předvídatelné a zbytečné národní katastrofě, je vzácný a alarmující zážitek. Většina britských politiků si dobře uvědomuje, že vystoupení z Evropské unie bez dohody o vztazích po brexitu napáchá v jejich zemi obrovské škody. Nejsou to náměsíční lidé, kteří ve spánku kráčejí do propasti; mají oči dokořán.
Menšině pošetilých ideologů nevadí vyhlídka, že Británie vypadne z EU bez dohody. Pár šovinistických snílků na pravici, popichovaných některými segmenty tisku, se domnívá, že buldočí duch Dunkirku překoná první nezdary a Velká Británie bude v brzké době znovu vládnout vlnám coby velkolepá kvaziimperiální mocnost, byť bez impéria. Neotrockisté na levici, včetně lídra hlavní opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna, si zase zjevně myslí, že katastrofa přiměje Brity k tomu, aby konečně začali volat po pravém socialismu.
Většina politiků na levici i na pravici – včetně premiérky Theresy Mayové, která před referendem o brexitu upřednostňovala setrvání Británie v EU – je chytřejších. Přesto téměř všichni odmítají učinit cokoliv, čím by zabránili ve sklouznutí země do katastrofálního brexitu bez dohody. Návrhy na odklad nebo na promyšlení alternativ k nepopulární únikové strategii Mayové byly v parlamentu zamítnuty. Stranická politika, šovinistická média a prapodivná lhostejnost ke všemu, co se odehrává mimo Britské ostrovy, zřejmě ochromily kolektivní vůli britských politiků. Místo aby jednali a zabránili nejhoršímu, namlouvají si, že Británii na poslední chvíli zachrání další rozhovory a další ústupky Bruselu.
NEW YORK – Sledovat, jak vyspělá demokratická společnost vědomě kráčí vstříc předvídatelné a zbytečné národní katastrofě, je vzácný a alarmující zážitek. Většina britských politiků si dobře uvědomuje, že vystoupení z Evropské unie bez dohody o vztazích po brexitu napáchá v jejich zemi obrovské škody. Nejsou to náměsíční lidé, kteří ve spánku kráčejí do propasti; mají oči dokořán.
Menšině pošetilých ideologů nevadí vyhlídka, že Británie vypadne z EU bez dohody. Pár šovinistických snílků na pravici, popichovaných některými segmenty tisku, se domnívá, že buldočí duch Dunkirku překoná první nezdary a Velká Británie bude v brzké době znovu vládnout vlnám coby velkolepá kvaziimperiální mocnost, byť bez impéria. Neotrockisté na levici, včetně lídra hlavní opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna, si zase zjevně myslí, že katastrofa přiměje Brity k tomu, aby konečně začali volat po pravém socialismu.
Většina politiků na levici i na pravici – včetně premiérky Theresy Mayové, která před referendem o brexitu upřednostňovala setrvání Británie v EU – je chytřejších. Přesto téměř všichni odmítají učinit cokoliv, čím by zabránili ve sklouznutí země do katastrofálního brexitu bez dohody. Návrhy na odklad nebo na promyšlení alternativ k nepopulární únikové strategii Mayové byly v parlamentu zamítnuty. Stranická politika, šovinistická média a prapodivná lhostejnost ke všemu, co se odehrává mimo Britské ostrovy, zřejmě ochromily kolektivní vůli britských politiků. Místo aby jednali a zabránili nejhoršímu, namlouvají si, že Británii na poslední chvíli zachrání další rozhovory a další ústupky Bruselu.