46

Dokáže to Macron?

CAMBRIDGE – Vítězství Emmanuela Macrona nad Marine Le Penovou bylo velmi potřebnou dobrou zprávou pro všechny, kdo dávají přednost otevřeným a liberálním demokratickým společnostem před nativistickými a xenofobními alternativami. Boj proti pravicovému populismu však ještě zdaleka není vyhraný.

Le Penová získala ve druhém kole více než třetinu hlasů, přestože ji kromě její Národní fronty podpořilo jediné další politické uskupení – malá strana Debout la France Nicolase Dupont-Aignana. A volební účast se oproti předchozím prezidentským volbám prudce snížila, což naznačuje velký počet znechucených voličů. Pokud Macron v příštích pěti letech neuspěje, Le Penová se triumfálně vrátí a nativističtí populisté získají v Evropě i jinde na síle.

V dnešní éře politiky zaměřené proti establishmentu pomohla kandidátu Macronovi skutečnost, že stál mimo tradiční politické strany. Pro Macrona jako prezidenta však bude táž skutečnost jednoznačnou nevýhodou. Jeho politické hnutí En Marche! funguje pouhý rok. Po červnových volbách do Národního shromáždění bude muset nový prezident budovat zákonodárnou většinu od píky.

Macronovy ekonomické názory nelze snadno charakterizovat. Během prezidentské kampaně byl často obviňován, že neuvádí konkrétní data. Pro mnohé lidi na levici a extrémní pravici je to neoliberál, jenž se příliš neodchyluje od mainstreamové politiky úsporných opatření, která v Evropě ztroskotala a uvrhla kontinent do současného politického patu. Francouzský ekonom Thomas Piketty, jenž podporoval socialistického kandidáta Benoîta Hamona, označil Macrona za představitele „Evropy včerejška“.