Dva nejlepší způsoby, jak snížit kojeneckou úmrtnost

BANGKOK – Jednou z ambicióznějších položek na seznamu Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) Organizace spojených národů je závazek skoncovat v příštím desetiletí s preventabilními úmrtími novorozenců a dětí. Podaří-li se tento cíl splnit, nebude do roku 2030 neonatální úmrtnost v žádné zemi převyšovat 12 úmrtí na 1000 narozených dětí – tedy čtvrtinu současné úmrtnosti v některých částech subsaharské Afriky.

Vzhledem k velikosti tohoto úkolu si to vyžádá obrovské investice do zdravotnické infrastruktury a plánování. Možná nejefektivnějším způsobem, jak snížit kojeneckou úmrtnost, by byla podpora využívání dvou snadno dostupných zdrojů: vakcinace matek a pití mateřského mléka.

Ochrana dětí před brzkým úmrtím začíná už před jejich narozením. Když je žena očkována proti běžným onemocněním, jako je chřipka, vytváří její tělo protilátky, které rozpoznávají viry a zvyšují přirozenou obranyschopnost vůči patogenům. A když pak žena otěhotní, přenesou se tyto ochranné proteiny přes placentu i na její dítě.

Je pozoruhodné, že tento přínos pokračuje i po narození dítěte. Například očkování proti chřipce se sice neschvaluje u dětí mladších šesti měsíců, avšak klinické zkoušky ukázaly, že děti narozené očkovaným matkám jsou vůči této nemoci lépe chráněny. V jednom výzkumu matek a jejich dětí v Bangladéši zaznamenali vědci pokles výskytu chřipky u kojenců narozených očkovaným matkám o závratných 63%, pokles počtu vážných respiračních onemocnění matek o 36% a pokles téhož typu onemocnění u kojenců o 29%.

Imunizace matek proti chřipce zároveň pomáhá chránit kojence před zápalem plic, což je běžná příčina dětské úmrtnosti. Letošní analýza klinických zkoušek vakcíny proti chřipce, provedených v Nepálu, Mali a Jihoafrické republice, zjistila, že u kojenců pravděpodobnost vzniku pneumonie klesá o 20% v případě, že jejich matky byly očkovány. Největší přínos byl zaznamenán u dětí, které jsou ještě příliš malé na to, aby byly kompletně očkovány proti viru Streptococcus pneumoniae a proti chřipce. Díky údajům z těchto i jiných studií by vlády v nízkopříjmových zemích měly být schopny plánovat promyšlenější imunizační kampaně a podstatně snížit míru kojenecké nemocnosti a úmrtnosti.

Druhý způsob, jak snížit kojeneckou úmrtnost – kojení –, má zřejmě ještě větší dopad. Mateřské mléko je pro dítě ideální výživou obsahující veškeré bílkoviny, tuky, vitaminy, minerály i enzymy, které mladé tělo potřebuje ke zdraví. Ze všeho nejlepší na tom je, že matky průběžně vytvářejí nové protilátky, jež pomáhají posilovat mladý imunitní systém.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Podíl kojících matek a spotřeba mateřského mléka se bohužel pohybují hluboko pod žádoucí úrovní. Celosvětově je pouhých 40% kojenců plně kojeno nejméně do šesti měsíců věku, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Důvody jsou složité, avšak v mnoha zemích přispívá k poklesu kojení absence osvěty v kombinaci s agresivním marketingem výrobců kojeneckých výživ. Spojené státy se nedávno staly terčem obvinění, že straní výrobcům umělých výživ, když se postavily proti rezoluci WHO na podporu kojení.

Přesvědčit matky ke kojení by mělo být snazší. Už proto, že u kojených dětí existuje nižší pravděpodobnost přenosu ušních infekcí a meningitidy i výskytu gastrointestinálních a průjmových onemocnění. Tyto výhody přetrvávají po celou dobu, kdy je dítě kojené.

Kojení ovšem prospívá i matkám. Výzkumy ukazují, že u žen, které během života kojily, existuje nižší pravděpodobnost výskytu nepřenosných chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina prsu nebo diabetes typu 2. Mnohé z těchto přínosů pramení z faktu, že kojení pomáhá rozkládat nadbytečný tuk, jenž se během těhotenství hromadí v matčině těle. Produkcí mléka pro jediného kojence se spálí plných 500 kalorií denně.

Ačkoliv je většina novopečených matek schopna kojit, ne všechny ženy vytvářejí dostatek mléka, ať už kvůli vyčerpání, depresím nebo fyzické zesláblosti po operaci v šestinedělí. Některé matky jednoduše nedokážou uspokojit potřeby vlastního dítěte, zatímco jiným chybí lékařská či sociální podpora, aby zvládly logistiku kojení. Dokážou-li však poskytovat svým dětem alespoň šest měsíců mateřské mléko, má to pro ně obrovský přínos.

Pokud to mezinárodní společenství myslí se splněním SDG v oblasti zdravotnictví vážně, musí zdvojnásobit úsilí a podněcovat větší počet matek k tomu, aby se nechaly očkovat proti preventabilním onemocněním a aby krmily své novorozené děti mateřským mlékem. Tato dvě opatření by sama o sobě mohla udělat pro snížení kojenecké úmrtnosti více než prakticky jakákoliv jiná globální zdravotnická iniciativa.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

http://prosyn.org/XfTT20K/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.