63

Když nerovnost zabíjí

NEW YORK – Tento týden obdrží Angus Deaton Nobelovu cenu za ekonomii za svou „analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu“. Zaslouženě. Záhy po říjnovém vyhlášení ceny navíc Deaton publikoval spolu s Ann Caseovou ve Sborníku Národní akademie vědznepokojivou práci – výzkum, který je přinejmenším stejně mediálně zajímavý jako slavnostní předávání ceny.

Na analýze obrovského množství dat o zdraví a úmrtích Američanů ukázali Caseová s Deatonem klesající očekávanou délku života a zhoršující se zdraví u bílých Američanů středního věku, zejména u osob se středoškolským či nižším vzděláním. Mezi příčinami figurovaly sebevraždy, drogy a alkoholismus.

Amerika se pyšní tím, že je jednou z nejlépe prosperujících zemí světa, a může se pochlubit růstem HDP na obyvatele ve všech posledních letech s výjimkou jediného (2009). Známkou prosperity přitom mají být dobré zdraví a dlouhověkost. Ačkoliv však USA vynakládají na lékařskou péči víc peněz na obyvatele než prakticky kterákoliv jiná země (a také vyšší procento HDP), v ukazateli očekávané délky života zdaleka nepatří ke světové špičce. Například Francie vynakládá na lékařskou péči méně než 12% svého HDP, oproti 17% v USA. Přesto mohou Američané očekávat, že budou žít o plné tři roky kratší dobu než Francouzi.

Mnoho Američanů léta vysvětlovalo tento rozdíl po svém. USA je různorodější společností, tvrdili, a zmíněná propast odráží obrovský rozdíl v průměrné očekávané délce života mezi Afroameričany a americkými bělochy.