Kterak ztrácíme Turecko

OXFORD – Turecko je už dlouho přístavem geopolitické stability. Od roku 2003 však prakticky nezpochybňovaná aliance Turecka se Spojenými státy prochází vzhledem k irácké válce hlubokou revizí a turecký konsenzus nad desítky let trvající kandidaturou na vstup do EU se kvůli váhání EU rozviklal. Vzhledem ke stěžejní úloze Turecka jak při udržování míru v neklidném kavkazském regionu, tak při prosazování míru na Středním východě – ostatně rozhovory, jež právě probíhají mezi Sýrií a Izraelem, jsou vedeny pod tureckým zprostředkováním –, je přehlížení Turecka nejen pošetilé, ale i nebezpečné.

Jak vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), tak její sekulární vyzývatelky zůstávají veřejně oddané úsilí o členství v EU, ale v praxi se objevily pochybnosti. Neústupný požadavek francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby se k přijetí Turecka uspořádalo referendum, naznačuje, že roky bolestivých adaptací na normy EU odměnu v podobě členství nikdy nepřinesou.

USA i EU jsou zjevně přesvědčeny, že Turecko nemá kam jít. Domnívají se, že Turkové fatalisticky přijmou jakékoli pohrdání. Tento pohodlný předpoklad ale přehlíží tektonický posun v geopolitickém postavení Turecka.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/cX5za5U/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.