0

Ztrácíme Latinskou Ameriku

Kdy si Spojené státy hodlají povšimnout toho, co se děje v Latinské Americe? Rostoucí vliv venezuelského levicového prezidenta Huga Cháveze vrhá na region temný stín. Některé země – například Chile, Kolumbie a Kostarika – zůstávají věrné demokratickým režimům orientovaným na progresivní růst. Během posledních let se však Chávezovi spojenci dostali k moci v zemích, jako je Ekvádor a Bolívie, a jen těsně jim uniklo vítězství v několika dalších. Chávezův obdivovatel Andrés Manuel López Obrador by si v Mexiku přivlastnil prezidentský úřad, možná na celý život, kdyby přesvědčil jen o čtvrt procenta víc Mexičanů, aby jej podpořili.

Jestliže téměř všichni ostatní na světě úspěšně prosazují pružnější tržně orientované ekonomiky, proč Latinská Amerika mění kurz tak nebezpečným směrem? Je to tím, že si někteří voliči neuvědomují, že se region už jistou dobu těší z větší hospodářské stability, než tomu bylo celá desetiletí? Je to tím, že si neváží jednociferné inflace, k níž dospěli od regionálního průměru ve výši 300% z doby před 12 lety?

Přinejmenším polovina voličů v oblasti si naštěstí tohoto pokroku cení; jinak by situace byla mnohem horší. Nicméně, prohlubující se rozkol mezi levicí a pravicí už tak vedl ke zneklidňující míře politické paralýzy.

Nikde to není zjevnější než v Mexiku, po Brazílii druhé největší ekonomice regionu. Navzdory záviděníhodné poloze v sousedství bohatých a prosperujících USA, Mexiko od své hospodářské krize z doby před deseti lety vykazuje růst v rozmezí od chabého po vlažný. Proč Mexiko nevytěžilo víc ze Severoamerické dohody o volném obchodu z roku 1992?