0

Věnujte pozornost severu, pane Sarkozy

Během příprav na kormidlování Francie v novém ekonomickém směru se možnosti francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho neomezují jen na angloamerický neoliberalismus a skomírající francouzský model sociální ochrany. Existují další životaschopné alternativy, mezi něž patří německý model. Německo je dnes ostatně jednou z nejrychleji rostoucích zemí v eurozóně. Musí tedy něco dělat správně.

Toto „něco“ je udržování konkurenční schopnosti na světových trzích. Německá konkurenční schopnost se nedostavila sama od sebe. Je výsledkem obrovské podnikové restrukturalizace během posledních několika let, jež zvýšila produktivitu práce, a ochoty německých odborových svazů akceptovat skromné mzdové nárůsty. Trvalo sice několik let, než odborářská zdrženlivost dozrála ve vydatnou konkurenční schopnost, ale podařilo se.

I v současném období sílícího optimismu ohledně německého hospodářství se tamní odborové svazy projevují umírněně. IG Metall, největší průmyslová odborová organizace v Německu, která vyjednává za 3,4 milionu pracujících v kovodělném, elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, se právě spokojila s odhadovaným 3,3% ročním navýšením mezd pro roky 2007 a 2008 – což je dohoda všeobecně považovaná za „vyváženou a oprávněnou“.

Německý příklad je pro Francii a Sarkozyho v tomto kritickém okamžiku nesmírně aktuální. Ač mnozí prohlašují, že Francie se může pohnout vpřed jedině přijetím angloamerického neoliberálního modelu, německý úspěch zřetelně dokládá falešnost tvrzení, že jedině volný trh dokáže vytvořit prosperitu. Osvícený korporativní stát, kde odbory plně podporují cíle růstu a konkurenční schopnosti, dokáže zajistit ekonomický prospěch stejně dobře jako decentralizovanější soustavy. (Švédsko je další zemí, která tento fakt dosvědčuje.)