22

Antisemitismus na levici

NEW YORK – Bývalému starostovi Londýna a levicovému politikovi Kenu Livingstonovi bylo pozastaveno členství v Labouristické straně za prohlášení, že počátkem 30. let byl Hitler sionista. Podle Livingstona, „než zešílel a skončil vyvražděním šesti milionů Židů,“ je Hitler chtěl pouze vyhnat z jejich domovů do Palestiny. A proto byl prý sionistou.

To je historický nesmysl: Hitler nikdy nepropagoval Palestinu jako židovský stát. Úvaha, že Führera jeho nenávist k Židům zařadila po bok Židů, kteří si přáli vybudovat svůj vlastní stát, aby unikli násilnému antisemitismu, je, mírně řečeno, urážlivá.

Livingstone byl ale nejspíš upřímný, když na svou obranu řekl, že „skutečný antisemita nejenže nenávidí Židy v Izraeli, ale nesnáší i své židovské sousedy… Je to fyzická averze.“ Nenávidět Židy v Izraeli je tedy v pořádku, protože jsou „sionisté“ a nejedná se o niternou emoci. Neméně upřímný byl nepochybně i Jeremy Corbyn, levicový lídr Livingstonovy partaje, když řekl, že na levici nemůže být antisemitismus vůbec problém, protože Labouristická strana je odjakživa „antirasistická“.

Mezi levicovými Evropany je běžná představa, že rasové předsudky, včetně antisemitismu, jsou výhradně pravicovým jevem. To pravděpodobně vychází z Dreyfusovy aféry z konce devatenáctého století. Když byl francouzský armádní kapitán Alfred Dreyfus v roce 1894 při zmanipulovaném soudním líčení křivě obviněn z velezrady, francouzská společnost byla rozdělena na převážně konzervativní odpůrce a liberální obránce židovského důstojníka. Konzervativci byli často neochvějní římští katolíci, hluboce nesví ze sekulární francouzské republiky, kterou si spojovali s liberály a Židy.