0

Žít dlouho a mít se dobře

Jedním z našich nejhlubších přání je žít dlouho a lékařský a hospodářský rozvoj přináší naději, že se nám tato touha vyplní. Někteří vědci tvrdí, že průměrná délka lidského života by do poloviny století mohla činit 90 či více roků. Ale co se stane, pokud se nám toto přání splní? Co získáme dlouhým životem, jestliže nebudeme schopni zachovat si životní úroveň?

Zásadní potíží vytváření plánů s ohledem na prodloužení délky života je to, že nevíme, zda k němu skutečně dojde. Průměrná délka života může být v půli století pouhých 80 let – tedy zhruba na dnešní úrovni ve vyspělých zemích –, jestliže rozvoj lékařství buď nebude uspokojivý, nebo jej vyváží nové hrozby či rizika. Učiníme-li určitá opatření s ohledem na dlouhé životy, které ale nakonec zůstanou kratší, promrháme obrovské množství cenných ekonomických zdrojů. Avšak jestliže se nedostatečně připravíme na životy, které budou dlouhé, mnoho starších lidí bude odsouzeno k chudobě.

Na délce života závisí celý směr hospodářství země. Velký počet starších lidí by znamenal mnoho zájemců o bydlení v jistých lokalitách, kteří by vyhledávali určité typy obytných prostorů a využívali určitých druhů služeb. Typy firem, které uspějí, budovy, které se budou stavět, a výzkum a vývoj, jichž bude zapotřebí, to vše závisí na demografickém vývoji poptávky.

To platí i pro globální hospodářství. Jeremy Siegel ve své letošní knize The Future for Investors tvrdí, že rozdíly v délce života mezi jednotlivými zeměmi budou ve vzájemném vztahu s rozdíly v hladině movitosti a stanou se tak zásadním činitelem ekonomických vztahů mezi státy. Délka života může podstatným způsobem motivovat obchodní toky: země očekávající v budoucnosti relativně velký počet starších lidí by dnes měly hospodařit s přebytky a se schodky až později.