Proč nasloucháme žhářům

BERKELEY – Vždy jsem si myslel, že Barack Obama udělal vážnou chybu, když jmenoval republikánského exsenátora Alana Simpsona spolupředsedou prezidentské komise pro snížení deficitu. Simpson byl totiž z působení v Senátu znám jako rozpočtový žhář. Neexistovala jediná rozpočtově náročná a deficit prohlubující iniciativa republikánského prezidenta, za jejíž schválení by nehoroval. A neexistovala jediná střízlivá a deficit snižující iniciativa demokratického prezidenta, proti níž by se nestavěl tělem i duší.

Do čela hasičského sboru by člověk neměl instalovat žháře, pomyslel jsem si, když Obama jmenoval tohoto muže spolupředsedou Národní komise pro fiskální zodpovědnost a reformu.

Možná jsem však jen úzkoprsý. Možná se Simpson bytostně proměnil. Možná našel vlastní cestu do Damašku, postavil se čelem k tomu, co provedl a kým je, učinil pokání a nyní chce částečně napravit škody, které napáchal na Americe a jejích dlouhodobých vyhlídkách hospodářského růstu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/9J2c1Zo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.