subacchi30_XinhuaTing Shen via Getty Images_USfederalreserve Xinhua/Ting Shen via Getty Images

Meze extrémní koronavirové měnové politiky

LONDON – V důsledku pandemie COVID-19 se zhroutil výstup, a tak si mnozí kladou otázku, kam až lze na podporu ekonomiky napnout měnovou politiku. Pro Federální rezervní systém USA zřejmě představují účinnou mez záporné úrokové sazby, nejen proto, že je taková politika technicky neproveditelná, ale i proto, že by byla politicky nepřijatelná. Přesto se zdá, že pro Evropskou centrální banku (ECB) a její protějšky v Británii (BOE) a Japonsku (BOJ) žádná mez neexistuje.

ECB už dávno srazila sazby do záporné oblasti a guvernér BOE Andrew Bailey údajně tuto možnost „velice pečlivě zvažuje“ pro Spojené království. Taktéž guvernér BOJ Haruhiko Kuroda sice považuje současný politický mix BOJ za odpovídající současným podmínkám, ale nevyloučil další měnové uvolnění ani posílení nákupů aktiv.

Je otázkou, zda dává smysl kráčet dál po stezce extrémní měnové politiky. Proslulý slib bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho, že na podporu eura udělá, „cokoli bude zapotřebí,“ se teď stal mantrou všech tvůrců politik zápasících se současnou krizí. Nebylo by ale lepší tento závazek splnit rozšířením fiskální politiky? Budeme-li parafrázovat předsedu Fedu Jeroma Powella, centrální banky mají výpůjční, ne kupní sílu – a zapotřebí jsou výdaje, tedy kupní síla.

https://prosyn.org/O8mwjcycs