Opíjení vodou a klimatem

MALMÖ – „Všichni vědí,“ že by člověk měl vypít osm sklenic vody denně. Vždyť právě to nám radí bezpočet odborníků na zdravý životní styl, nemluvě o autoritách, jako je britské veřejné zdravotnictví. Žít zdravě teď znamená nosit s sebou láhev vody a neustále usrkávat ve snaze vypít svou denní dávku, abychom se ujistili, že jsme zavodnění a zdraví.

Často pijeme, aniž bychom měli žízeň, ale tak to má být: jak nás výrobce nápojů Gatorade upozorňuje, „váš mozek sice ví hodně, ale kdy má vaše tělo žízeň, nepozná“. Jistěže, pít tolik není zrovna příjemné, ale Powerade nabízí moudrou radu: „může se vám podařit vytrénovat si vnitřnosti ke snášení více tekutin, pokud svůj příjem posilujete postupně.“

Britský lékařský časopis British Medical Journal teď uvádí, že tato tvrzení „nejsou jen nesmysl, ale důkladně vyvrácený nesmysl“. V lékařské obci se to všeobecně ví přinejmenším od roku 2002, kdy Heinz Valtin, profesor fyziologie a neurobiologie na lékařské fakultě americké Dartmouth College, publikoval první kritický posudek argumentů pro pití velkého množství vody. Dospěl k závěru, že „nejenže neexistují vědecké důkazy, že potřebujeme tolik pít, ale takové doporučení může škodit, a to jednak přivozením potenciálně nebezpečné hyponatrémie a expozicí vůči škodlivinám, ale u mnoha lidí také vyvoláním pocitu viny, že dost nepijí“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/vmKfXpo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.