RIO DE JANEIRO – Když dojde na cokoliv „zeleného“, zdá se, že se vytratil zdravý rozum. Naše neschopnost uvažovat o těchto věcech soudně by byla k smíchu, kdyby potenciální důsledky nebyly tak vážné.
Vezměme si nedávnou kampaň „zhasnutých světel“, která prý měla svět ohledně problémů změny klimatu zaktivizovat tím, že na obyvatele 27 velkoměst naléhala, aby na hodinu zhasli světla. K výzvě se přihlásil bezpočet firem a samospráv, ba světla svých četných paláců zhasly dokonce i královské rodiny v Dánsku a Švédsku, a tak Světový fond ochrany přírody (WWF) událost pohotově označil za úžasný úspěch. Noviny po celém světě svědomitě tiskly potěšující články, jak angažovaní ekologové slavili, když po celém světě zhasla světla.
Nikdo podle všeho nechtěl kazit dobrou náladu poukazem na to, že jde o akci nesmírně neplodnou, že zdůrazňuje děsivou metaforu nebo že zapříčiní mnohem vyšší celkové znečištění.
Dánské noviny – shodou okolností v rodné zemi příběhu o císařových nových šatech – s potěšením citovaly WWF ohledně obrovského úspěchu události. Avšak celkové úspory (za předpokladu, že lidé později večer nespotřebovali víc energie, aby si ztracený čas vynahradili) činily jen deset tun CO2 – což odpovídá celoročním emisím jednoho jediného Dána. Změříme-li dopady na klima, jimž bylo do nevymezené budoucnosti předejito, veškeré společné úsilí královny, mnoha podniků, radnic v Kodani a dalších městech vyneslo prospěch v hodnotě 20 dolarů.
Jsou zbytečná gesta skutečně tou pravou cestou k zajištění zelenější budoucnosti? A jaké poselství zhášení světel vlastně vysílá?
Jak někteří konzervativní komentátoři s radostí poukazují, ekologické hnutí se skutečně stalo silou temnot, a to nikoliv metaforicky, ale doslovně. Výzvami, abychom seděli ve tmě, nás zřejmě jen přiměje k pochopení, jak nepravděpodobné je, že se jednou necháme přesvědčit k odhození výhod fosilních paliv.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Nikdo kupodivu nenavrhl, aby kampaň „zhasnutých světel“ také znamenala, že oželíme klimatizaci, telefony, internet, filmy, teplé jídlo, kávu či chlazené nápoje – o úbytku bezpečnosti při vypnutí pouličního osvětlení a semaforů ani nemluvě. Získávání podpory by možná bylo mnohem těžší, kdyby Dánové museli vypnout i topení.
Kampaň zhasnutých světel také paradoxně znamená vyšší energetickou neefektivnost a dramaticky vyšší hladiny znečištění vzduchu. Při žádosti o vypnutí elektrických světel si většina lidí na světě namísto nich rozsvítí svíce. Svíčky vyvolávají dojem útulnosti a působí tak báječně přírodně. Když ale změříme světlo, které vytvoří, zjistíme, že jsou téměř 100krát méně účinné než žhavicí žárovky a víc než 300krát méně účinné než žárovky fluorescenční.
Svíčky navíc způsobují obrovské množství nesmírně škodlivého prachového znečištění vzduchu v interiéru, u něhož se ve Spojených státech odhaduje, že každoročně způsobí smrt více než 100 tisíc lidí. Svíčky mohou v místnosti snadno zapříčinit znečištění vzduchu, které je 10-100krát vyšší než hladina venkovního znečištění vzduchu způsobeného automobily, průmyslem a výrobou elektřiny. Měřeno oproti relativnímu úbytku znečištění vzduchu díky nižší výrobě energie z fosilních paliv, svíčky zvyšují zdraví škodlivé znečištění vzduchu 1 000-10 000krát.
Kampaň zhasnutých světel je bohužel dobrým příkladem stavu velké části ekologické debaty. Jsme krmeni historkami, které zapadají do předpojatých schémat.
Tak například nedávné odtržení obrovského ledovce v Antarktidě údajně dokazuje přibývající dopady globálního oteplování. Už se ale nedozvíme, že tato oblast zamrzlá nebývala, snad ještě před asi 400 lety, aniž by k tomu přispívalo globální oteplování. Nedozvíme se, že Wilkinsův ledovec tvoří méně než 0,01% Antarktidy. Nedozvíme se ani to, že Antarktida od počátku satelitních měření zaznamenává rekordní příkrov mořského ledu.
Všichni jsme rovněž slyšeli Ala Gora, když hovořil o dramatických letech hurikánů 2004 a 2005, ale nezaslechli jsme téměř nic o naprosté neexistenci škod způsobených hurikány v letech 2006 a 2007. Londýnská pojišťovna Lloyds se teď začala ošívat, že nedostatek přírodních katastrof tlačí na její prémie.
Donekonečna jsou nám předkládány články o stoupajících teplotách, ale za poslední rok jsme zažili nejrychlejší jednotlivou změnu teplot, jaká kdy byla zaznamenána, a šlo o změnu směrem dolů. V lednu na Hongkong udeřila druhá nejdelší studená vlna od roku 1885. Letošní bouře ve střední a jižní Číně zapříčinily nejhorší zimní počasí za půlstoletí. Na Bagdád se snášel sníh poprvé, co lidská paměť sahá.
Když máme před očima pokřivený obrázek, se vší pravděpodobností budeme činit špatná rozhodnutí. Na ničem to není jasnější než na kampani zhasnutých světel. Dosažení prakticky nulového přínosu při dramatickém snížení energetické účinnosti a zvýšení znečištění vzduchu pouze ohrožuje naději na osvícenou veřejnou politiku.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
RIO DE JANEIRO – Když dojde na cokoliv „zeleného“, zdá se, že se vytratil zdravý rozum. Naše neschopnost uvažovat o těchto věcech soudně by byla k smíchu, kdyby potenciální důsledky nebyly tak vážné.
Vezměme si nedávnou kampaň „zhasnutých světel“, která prý měla svět ohledně problémů změny klimatu zaktivizovat tím, že na obyvatele 27 velkoměst naléhala, aby na hodinu zhasli světla. K výzvě se přihlásil bezpočet firem a samospráv, ba světla svých četných paláců zhasly dokonce i královské rodiny v Dánsku a Švédsku, a tak Světový fond ochrany přírody (WWF) událost pohotově označil za úžasný úspěch. Noviny po celém světě svědomitě tiskly potěšující články, jak angažovaní ekologové slavili, když po celém světě zhasla světla.
Nikdo podle všeho nechtěl kazit dobrou náladu poukazem na to, že jde o akci nesmírně neplodnou, že zdůrazňuje děsivou metaforu nebo že zapříčiní mnohem vyšší celkové znečištění.
Dánské noviny – shodou okolností v rodné zemi příběhu o císařových nových šatech – s potěšením citovaly WWF ohledně obrovského úspěchu události. Avšak celkové úspory (za předpokladu, že lidé později večer nespotřebovali víc energie, aby si ztracený čas vynahradili) činily jen deset tun CO2 – což odpovídá celoročním emisím jednoho jediného Dána. Změříme-li dopady na klima, jimž bylo do nevymezené budoucnosti předejito, veškeré společné úsilí královny, mnoha podniků, radnic v Kodani a dalších městech vyneslo prospěch v hodnotě 20 dolarů.
Jsou zbytečná gesta skutečně tou pravou cestou k zajištění zelenější budoucnosti? A jaké poselství zhášení světel vlastně vysílá?
Jak někteří konzervativní komentátoři s radostí poukazují, ekologické hnutí se skutečně stalo silou temnot, a to nikoliv metaforicky, ale doslovně. Výzvami, abychom seděli ve tmě, nás zřejmě jen přiměje k pochopení, jak nepravděpodobné je, že se jednou necháme přesvědčit k odhození výhod fosilních paliv.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Nikdo kupodivu nenavrhl, aby kampaň „zhasnutých světel“ také znamenala, že oželíme klimatizaci, telefony, internet, filmy, teplé jídlo, kávu či chlazené nápoje – o úbytku bezpečnosti při vypnutí pouličního osvětlení a semaforů ani nemluvě. Získávání podpory by možná bylo mnohem těžší, kdyby Dánové museli vypnout i topení.
Kampaň zhasnutých světel také paradoxně znamená vyšší energetickou neefektivnost a dramaticky vyšší hladiny znečištění vzduchu. Při žádosti o vypnutí elektrických světel si většina lidí na světě namísto nich rozsvítí svíce. Svíčky vyvolávají dojem útulnosti a působí tak báječně přírodně. Když ale změříme světlo, které vytvoří, zjistíme, že jsou téměř 100krát méně účinné než žhavicí žárovky a víc než 300krát méně účinné než žárovky fluorescenční.
Svíčky navíc způsobují obrovské množství nesmírně škodlivého prachového znečištění vzduchu v interiéru, u něhož se ve Spojených státech odhaduje, že každoročně způsobí smrt více než 100 tisíc lidí. Svíčky mohou v místnosti snadno zapříčinit znečištění vzduchu, které je 10-100krát vyšší než hladina venkovního znečištění vzduchu způsobeného automobily, průmyslem a výrobou elektřiny. Měřeno oproti relativnímu úbytku znečištění vzduchu díky nižší výrobě energie z fosilních paliv, svíčky zvyšují zdraví škodlivé znečištění vzduchu 1 000-10 000krát.
Kampaň zhasnutých světel je bohužel dobrým příkladem stavu velké části ekologické debaty. Jsme krmeni historkami, které zapadají do předpojatých schémat.
Tak například nedávné odtržení obrovského ledovce v Antarktidě údajně dokazuje přibývající dopady globálního oteplování. Už se ale nedozvíme, že tato oblast zamrzlá nebývala, snad ještě před asi 400 lety, aniž by k tomu přispívalo globální oteplování. Nedozvíme se, že Wilkinsův ledovec tvoří méně než 0,01% Antarktidy. Nedozvíme se ani to, že Antarktida od počátku satelitních měření zaznamenává rekordní příkrov mořského ledu.
Všichni jsme rovněž slyšeli Ala Gora, když hovořil o dramatických letech hurikánů 2004 a 2005, ale nezaslechli jsme téměř nic o naprosté neexistenci škod způsobených hurikány v letech 2006 a 2007. Londýnská pojišťovna Lloyds se teď začala ošívat, že nedostatek přírodních katastrof tlačí na její prémie.
Donekonečna jsou nám předkládány články o stoupajících teplotách, ale za poslední rok jsme zažili nejrychlejší jednotlivou změnu teplot, jaká kdy byla zaznamenána, a šlo o změnu směrem dolů. V lednu na Hongkong udeřila druhá nejdelší studená vlna od roku 1885. Letošní bouře ve střední a jižní Číně zapříčinily nejhorší zimní počasí za půlstoletí. Na Bagdád se snášel sníh poprvé, co lidská paměť sahá.
Když máme před očima pokřivený obrázek, se vší pravděpodobností budeme činit špatná rozhodnutí. Na ničem to není jasnější než na kampani zhasnutých světel. Dosažení prakticky nulového přínosu při dramatickém snížení energetické účinnosti a zvýšení znečištění vzduchu pouze ohrožuje naději na osvícenou veřejnou politiku.