Světlo na konci kolumbijského tunelu?

Navzdory katastrofálním předpovědím na téma budoucnosti Kolumbie doslo v posledním období k posílení mírového procesu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), a to předevsím zásluhou prezidenta Andrése Pastrany, ale i s nemalým přispěním samotných guerill. Díky tomu můžeme dnes mluvit o skutečném posunu od nečestného mírového procesu, poznamenaného brutálními útoky ze zálohy a obstrukční taktikou. Uzavření dohody o vzájemném příměří lze očekávat do konce března.

Po dvaceti letech mírových jednání, která vesměs nevedla k ničemu, si v roce 1998 kolumbijská veřejnost, znechucená nekončícími atentáty, masakry a únosy, na tehdy nově zvoleném prezidentu Pastranovi vymínila, že se musí pokusit o nalezení východiska z této neblahé situace. Vláda se o to opravdu pokusila a s notným rizikem přenechala FARC pod jejich kontrolu území o rozloze Svýcarska

Tři roky nesoustavných jednání, které následovaly, vsak valné výsledky nepřinesly. Pastrana se proto vzdal politiky ústupků a nastolil politiku tvrdé ruky. Vláda guerillám sdělila, že buď budou ve vsí vážnosti jednat, nebo že se na jejich území přesune kolumbijská armáda.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/coodoly/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.