Libyjský pán much

LONDÝN – „Já jsem sláva, kterou neopustí Libye, Arabové, Spojené státy ani Latinská Amerika… Revoluce, revoluce, nechť útok započne,“ pravil samozvaný král afrických králů, děkan arabských vůdců a imám všech muslimů, plukovník Muammar Kaddáfí. Toto prohlášení charakterizuje mimořádně represivní reakci libyjského režimu na lidové povstání proti 42 let trvající Kaddáfího diktatuře.

Kaddáfí se však touto taktikou sám zahnal do kouta. Kdyby byl poražen, bude pro něj obtížné najít útočiště v zahraničí, jak to učinil bývalý prezident Tuniska Zín Abidín bin Alí. A vnitřní exil, jaký byl umožněn Husnímu Mubarakovi, bude v jeho případě vyloučen.

Ačkoliv se schopnost režimu páchat rozsáhlé masakry snížila, Kaddáfího porážka si vyžádá značné ztráty na lidských životech. V krajním případě by režim mohl použít chemické zbraně, stejně jako je v roce 1988 použil Saddám Husajn proti Kurdům v Halabdži, případně by mohl zahájit rozsáhlé letecké bombardování, jak to v roce 1982 učinil v Hamě syrský prezident Háfiz Asad.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kbrv4jT/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.