8585fc0346f86f380e248e1f_dr2945k.jpg

Libyjský pán much

LONDÝN – „Já jsem sláva, kterou neopustí Libye, Arabové, Spojené státy ani Latinská Amerika… Revoluce, revoluce, nechť útok započne,“ pravil samozvaný král afrických králů, děkan arabských vůdců a imám všech muslimů, plukovník Muammar Kaddáfí. Toto prohlášení charakterizuje mimořádně represivní reakci libyjského režimu na lidové povstání proti 42 let trvající Kaddáfího diktatuře.

Kaddáfí se však touto taktikou sám zahnal do kouta. Kdyby byl poražen, bude pro něj obtížné najít útočiště v zahraničí, jak to učinil bývalý prezident Tuniska Zín Abidín bin Alí. A vnitřní exil, jaký byl umožněn Husnímu Mubarakovi, bude v jeho případě vyloučen.

Ačkoliv se schopnost režimu páchat rozsáhlé masakry snížila, Kaddáfího porážka si vyžádá značné ztráty na lidských životech. V krajním případě by režim mohl použít chemické zbraně, stejně jako je v roce 1988 použil Saddám Husajn proti Kurdům v Halabdži, případně by mohl zahájit rozsáhlé letecké bombardování, jak to v roce 1982 učinil v Hamě syrský prezident Háfiz Asad.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/kbrv4jTcs