0

Procitněme do reality ohledně peněz

Po celém světě lidé trpí závažným smyslovým klamem, který je odvedl od konkrétních kroků, jimiž by se chránili před inflací a deflací. Tento klam se nazývá „peněžní iluze“ – jde o přesvědčení, že nominální měnová jednotka je nejlepším měřítkem hodnoty, přestože její reálná hodnota je nestálá.

Historicky neschopnost chránit se před inflací a deflací napomohla příchodu katastrofálních důsledků. Když na Německo v roce 1923 udeřila mimořádná inflace, smetla reálnou hodnotu (hedgeově nezajištěných a neindexovaných) životních úspor a dávek sociální podpory milionů lidí, jejichž zlost přispěla k vzestupu nacismu.

Mimořádná deflace zase v mnoha státech po celém světě na počátku 30. let 20. století zvýšila reálnou hodnotu (hedgeově nezajištěných a neindexovaných) dluhů tak, že to vedlo k insolvenci milionů dlužníků a ke všeobecným pádům bank. Deflace rovněž zveličila reálnou hodnotu mezd a platů, což zapříčinilo propouštění a nezaměstnanost. Neschopnost chránit se hedgeovým zajištěním či indexací nás přivedla ke světové hospodářské krizi. Značná část japonské ekonomické malátnosti posledních let také odráží (hedgeově nezajištěné a neindexované) dluhy zvětšované deflací už od roku 1999.

V roce 2003 studie MMF vyvolala strašáka celosvětových problémů ve stylu Japonska a vyjmenovala třináct zemí, mimo jiné Čínu, Německo, Singapur a Polsko, se středně velkým až vysokým rizikem deflace. Přesto tváří v tvář drtivým důkazům o významu inflačního a deflačního rizika většina lidí – ani ve státech, jež byly varovány – obecně neprovedla žádné kroky k tomu, aby se ochránili.