0

Nechť vládnou rozvojové státy

CAMBRIDGE – Na současné krizi je z pohledu rozvojových států přece jen něco dobrého, neboť z ní vyjdou s mnohem silnějším slovem v institucích, které řídí ekonomickou globalizaci. Až sedne prach, Čína, Indie, Brazílie, Jižní Korea a hrstka dalších „vyspívajících“ států bude schopna uplatňovat větší vliv nad způsobem řízení multilaterálních ekonomických institucí a získá výhodnější pozici k prosazování reforem odrážejících jejich zájmy.

To má dva vzájemně související důvody. Zaprvé, finanční krize oslabuje Spojené státy a Evropu. Ty nebudou ochotné či schopné zajišťovat onen typ vůdcovství, který byl oporou multilateralismu během desetiletí následujících po druhé světové válce. Rozvojové státy budou muset udělat krok vpřed a zaplnit tuto mezeru.

Zadruhé, relativní váha a význam rozvojových států v globálním hospodářství ještě dále vzroste. Mnohé přední finanční instituce Západu – ty, které nebyly právě znárodněny – a rovněž některé důležité průmyslové podniky zůstanou vydané na milost a nemilost kapitálu z Číny a států Perského zálivu. Aktuální kolo globálních jednání v oblasti obchodu ukázalo, že pokud bohaté státy chtějí, aby rozvojové země spolupracovaly, budou je muset nechat sestavit pravidla hry.

Aby rozvojové státy nastalé situace co nejlépe využily, budou potřebovat jasnou představu o svých zájmech a prioritách. O co by tedy měly usilovat?