0

Ať vzkvétají tisíce kapitalismů

CAMBRIDGE: Zdá se, že globální finační krize, která jen nedávno srazila celé světové hospodářství na kolena, už pomalu slábne. Je tedy na čase zamyslet se, jak to propříště zařídit, aby se podobné krize v budoucnu znovu nerozhořely.

Prakticky všechny diskuse o institucionálních reformách světové ekonomiky jsou založeny na představě, že naším společným cílem je fungující globální kapitalistický systém. Tento přístup jaksi automaticky předpokládá, že integrovaný světový trh bude produkovat zboží potud, pokud budeme schopni zvládat jeho poklesky a výpadky. Základní úkol hospodářské politiky pak z tohoto hlediska je tento: jak učinit svět bezpečnější pro naše volné obchodování se zbožím, službami a kapitálem?

Na tuto otázku neexistuje žádná dobrá odpověď, protože představa globálního kapitalismu je ve své podstatě neuskutečnitelná. Kapitalismus je totiž fenoménem národním. Úkolem reálné hospodářské politiky je potom toto: jak učinit svět bezpečnějším pro naše rozdílné odrůdy národních kapitalismů, aby prosperovaly jeden vedle druhého? Dokud nezodpovíme tuto otázku, řešení skutečných problémů a hledání fungujících východisek z našich globálních nesnází se ani nepřiblížíme.

Trhy nejsou sebe-regulujícími, sebe-stabilizujícími a sebe-legalizujícími mechanismy. To je také důvod, proč každá fungující společnost má své regulatorní orgány, jež tvoří pravidla konkurence, měnové a finanční instituce, jež sehrávají stabilizující úlohu, a systémy sociálního zabezpečení, přerozdělovací politiky a jiná sociální opatření, jež slaďují výsledky trhu s preferencemi společnosti, s ohledem na rozložení všech rizik i zisků.