Ponaučení z libanonské války

Války se nevyhrávají jen na bojištích, ale také v myšlení lidí. Takže byť Hizballáh svou současnou válku s Izraelem nijak přesvědčivě nevyhrál, když si tváří v tvář síle izraelské armády udržel schopnost bojovat, podmanil si představivost Arabů a oživil svou ztracenou hrdost, stejně jako egyptská armáda, když ve válce roku 1973 překročila Suezský průplav. Obnovená hrdost byla zásadní pro konečné rozhodnutí Anwara Sadata jet do Jeruzaléma a získat celý Sinajský poloostrov zpět pro Egypt.

Ačkoli obyčejní Libanonci zaplatili obrovskou lidskou, ekonomickou a infrastrukturní cenu, Hizballáh dal Izraelcům jasně najevo, že svou vojenskou přesilu už dál nemohou brát za jistou. Meze vojenské moci vyšly na světlo. Navíc se všem zřetelně předvedla zuřivost války, a jakmile budou současné boje u konce, obě strany budou s větší pravděpodobností obezřetnější ohledně svých činů, jež by mohly jejich národ a zemi nanovo uvrhnout do války.

Způsob, jímž bude tato válka ukončena, zřejmě změní to, jak se Izrael a mezinárodní společenství staví k zásadním národním aspiracím arabských národů. Zadržování arabského území a zajatců naneurčito už nebude výhodou, ale děsivou přítěží.

https://prosyn.org/IvjGz4ecs