Béčkové bankovnictví

MNICHOV – Po dluhové krizi roku 1982, krizi stavebních spořitelen ve Spojených státech na konci 80. let a asijské finanční krizi roku 1997 je krize podřadných hypoték už čtvrtou významnou bankovní krizí od druhé světové války a je zdaleka největší. Podle MMF budou celkové ztráty ve smyslu odpisů z bilancí činit celosvětově téměř bilion dolarů, z čehož lví podíl pravděpodobně ponesou americké finanční instituce. Vzhledem k tomu, že úhrn objemu základního jmění všech amerických finančních institucí je zhruba 1,2 bilionu dolarů, jde o závratnou sumu.

Proč k bankovním krizím dochází? Jsou manažeři bank hlupáci? Proč se zaručují za rizika, která jejich banky přivádějí na pokraj bankrotu? Odpověď spočívá v kombinaci špatného účetního systému a různých projevů morálního hazardu, jež stávající regulační systémy nepotlačily.

Oním špatným účetním systémem jsou Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), které dnes používají velké společnosti po celém světě. Nedostatečnost IFRS tkví v tom, že nezmírňují systémovou nákazu vyplývající z pohybů cen aktiv. Když se ceny aktiv hýbou, firmy, jež aktiva vlastní, jsou nuceny každé čtvrtletí měnit jejich hodnotu uváděnou v rozvaze. Včasné vykazování nerealizovaných kapitálových zisků a ztrát způsobuje volatilitu akcií společnosti vlastnící daná aktiva, což vyvolává vlny šoků napříč finanční soustavou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/E3StxkN/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.