13

Selhání volnotržního finančnictví

LONDÝN – Pět let po krachu americké investiční banky Lehman Brothers se svět stále nevypořádal s fundamentální příčinou následné finanční krize – nadměrným dluhem. Právě to je důvod, proč ekonomické oživení postupuje mnohem pomaleji, než všichni čekali (v některých zemích k němu vůbec nedošlo).

Většina ekonomů, centrálních bankéřů a regulátorů nejenže nedokázala krizi předvídat, ale byla dokonce přesvědčena, že dokud je nízká a stabilní inflace, finanční stabilita je zajištěna. Po zažehnání bezprostřední krize jsme zase nedokázali předvídat, jak bolestivé budou její následky.

Oficiální prognózy na jaro 2009 neočekávaly pomalé zotavení ani to, že prvotní krize, která se v zásadě dotýkala pouze Spojených států a Spojeného království, brzy vyvolá dominovou krizi v eurozóně. Tržní síly zase ani zdaleka nepředvídaly přinejmenším pět let téměř nulových úrokových sazeb.

Jednou z příčin této nepředvídavosti byl nekritický obdiv k finančním inovacím. Další byla z podstaty defektní konstrukce eurozóny. Fundamentální příčinou však bylo nepochopení, že hlavní hrozbou pro stabilitu ekonomiky byla vysoká dluhová břemena, vytrvale stoupající několik desítek let, v soukromém sektoru ještě víc než v sektoru veřejném.