Nový libanonský status quo

BEJRÚT – Květnové ozbrojené povstání Hizballáhu, které zasáhlo Bejrút i další části Libanonu, zasadilo další ránu nadějím na skutečnou státní suverenitu této země, posílilo Hizballáh a oslabilo Západem podporovanou vládu. Zároveň však přineslo i novou politickou dohodu sjednanou v katarském Dauhá, která po dlouhém patu vytváří podmínky pro volbu prezidenta, ustavení vlády národní jednoty, přijetí nového volebního zákona a návrat k celonárodnímu dialogu o vztazích mezi státem a nestátními aktéry, zejména Hizballáhem.

Objevuje se řada spekulací o důvodech květnového rozhodnutí vlády propustit šéfa letištní ostrahy – příznivce Hizballáhu – a prošetřit soukromou telekomunikační síť tohoto hnutí, což rozdmýchalo střety. Vláda byla v té době pod dlouhotrvajícím mezinárodním tlakem, aby naplnila alespoň některé ze svých mezinárodních závazků udržet Hizballáh na uzdě, a mylně předpokládala, že reakce Hizballáhu bude jen omezená. A co je ze všeho nejdůležitější, vláda se přepočítala v názoru, že Hizballáh nebude riskovat střety mezi šíity a sunnity v Bejrútu.

Podobné otázky obestírají i důvody pro zahájení rozsáhlé akce, která hrozila přerůst v sektářskou válku a ohrozila morální kredit Hizballáhu. Svých cílů však Hizballáh do značné míry dosáhl. Z vojenského hlediska udusil hned v zárodku veškeré potenciální ozbrojené milice v západním Bejrútu, které by mohly bránit jeho přesunu mimo jižní předměstí. Kromě toho si zajistil klíčové dálnice jižně a východně od Bejrútu, které do té doby ovládal drúzský předák Wálid Džumblát, a upevnil svůj přístup k letišti a přístavům v hlavním městě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/xMhF5fR/cs;