Beruit Skyline Anwar Amro/Getty Images

Dokáže se Libanon vyhnout prokletí přírodních zdrojů?

BEJRÚT – Po dvou a půl letech bez prezidenta libanonský parlament do funkce zvolil Michela Aúna. Libanon teď může obrátit pozornost k produkci ropy a plynu; stoupají očekávání tvůrců politik, hraničící až s iracionální rozjařeností, že energetický poklad nastartuje hospodářství země, sužované bídnou politickou a ekonomickou správou a efektem přelévání vlivů ze syrské občanské války.

Potenciální bohatnutí Libanonu z uhlovodíků by zemi skutečně mohlo proměnit a posloužit také jako vzor pro další blízkovýchodní producenty energií. Tvůrci politik ale musí mít na paměti čtyři významná rizika. V prvé řadě platí, že ceny ropy a plynu jsou volatilní a obecně fosilní paliva mají nejistou budoucnost. Ceny ropy a plynu se od června 2014 snížily asi o 60 % a je nepravděpodobné, že by se ve střednědobém výhledu zotavily. Jsme ve věku „nového normálu“ cen ropy, definovaném hojností alternativních zdrojů energie.

Zadruhé, rozsah využitelných energetických zásob Libanonu je nejistý. Neméně důležité, i za nejoptimističtějších scénářů, je to, že nejistá je i schopnost země zvládat dobývání, produkci a distribuci ropy a plynu.

https://prosyn.org/sfggQ1Xcs